NÁMĚSTÍ S MOROVÝM SLOUPEM Z LET 1718 - 1720
KŘÍŽOVÁ CESTA V MORAVSKÉ TŘEBOVÉ
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST MORAVSKÁ TŘEBOVÁ
LORETÁNSKÁ KAPLE Z ROKU 1767
U DĚKANSKÉHO KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE MORAVSKÁ TŘEBOVÁ MÁ ŘADU VÝZNAMNÝCH HISTORICKÝCH PAMÁTEK. MŮŽEME OBDIVOVAT RENESANČNÍ ZÁMEK, FRANTIŠKÁNSKÝ KLÁŠTER S KOSTELEM SV. JOSEFA, DĚKANSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE S LORETÁNSKOU KAPLÍ ČI PROSTORNÉ NÁMĚSTÍ S RADNICÍ A MĚŠŤANSKÝMI DOMY. NA VÝCHOD OD CENTRA MĚSTA SE ZVEDÁ KŘÍŽOVÝ VRCH S DALŠÍMI ZAJÍMAVÝMI PAMÁTKAMI.
VSTUPNÍ PORTÁL NA SCHODY MRTVÝCH
SCHODY MRTVÝCH Z ROKU 1575
NA VRCHOLU KŘÍŽOVÉHO VRCHU STÁVALY ODEDÁVNA TŘI DŘEVĚNÉ KŘÍŽE, DODNES ZACHOVANÉ VE HŘBITOVNÍM KOSTELE. ZA LADISLAVA VELENA ZE ŽEROTÍNA BYLY V ROCE 1610 NAHRAZENY KAMENNÝM SOUSOŠÍM, KTERÉ BYLO POZDĚJI ZNIČENO BLESKEM. PO ROCE 1730 ZDE BYLO ZBUDOVÁNO DODNES ZACHOVANÉ SOUSOŠÍ KALVÁRIE Z DÍLNY TŘEBOVSKÝCH SOCHAŘŮ.
V ROCE 1575 BYLO SMĚREM OD MĚSTA KE HŘBITOVU VYBUDOVÁNO SCHODIŠTĚ KRYTÉ ŠINDELOVOU KRYTINOU. BYLO NAZVÁNO „SCHODY MRTVÝCH“, NEBOŤ POUZE TUDY CHODILY NA HŘBITOV POHŘEBNÍ PRŮVODY. PORTÁL SCHODIŠTĚ JE ZDOBEN BOSKOVICKÝM A MĚSTSKÝM ZNAKEM A LATINSKÝM NÁPISEM, KTERÝ V PŘEKLADU ZNAMENÁ“BLAŽENÍ JSOU MRTVÍ, KTEŘÍ ZEMŘELI V PÁNU“.
SOUSOŠÍ KRISTUS NA OLIVETSKÉ HOŘE Z ROKU 1718
V BAROKNÍM OBDOBÍ BYLY PĚSTOVÁNY RŮZNÉ FORMY KULTU UTRPENÍ JEŽÍŠE KRISTA, K NIMŽ PATŘILY TAKÉ KŘÍŽOVÉ CESTY. SCHODY MRTVÝCH BYLY POMĚRNĚ STRMÉ A MUSELO BÝT VELMI OBTÍŽNÉ VYNÉST PO NICH KE HŘBITOVU RAKEV. PROTO BYLA, PATRNĚ Z INICIATIVY DĚKANA JOHANNA STÖHRA, PO ROCE 1715 BUDOVÁNA NOVÁ KŘÍŽOVÁ CESTA, VEDOUCÍ OD FARNÍHO KOSTELA NA KŘÍŽOVÝ VRCH A OBCHÁZELA SCHODY MRTVÝCH KOLEM SOUSOŠÍ OLIVETSKÉ HORY A BAROKNÍCH KAPLIČEK. PRÁVĚ SOUSOŠÍ KRISTA NA OLIVETSKÉ HOŘE JE NEJSTARŠÍ ČÁSTÍ KŘÍŽOVÉ CESTY (1718). JEHO AUTOR NENÍ ZNÁM. DOBA PŮSOBENÍ VÝŠE ZMÍNĚNÉHO JOHANNA STÖHRA BYLA SPOJENA S TRAGICKÝMI UDÁLOSTMI MĚSTA – MOROVOU EPIDEMIÍ A POŽÁREM, PŘI KTERÉM BYL MIMO JINÉ ZNIČEN I DĚKANSKÝ KOSTEL.
ČTYŘI BAROKNÍ KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY BYLY VYSTAVĚNY V ROCE 1723
PODÉL KŘÍŽOVÉ CESTY VEDOUCÍ KE KALVÁRII BYLY ROKU 1723 VYSTAVĚNY ČTYŘI KAPLE S POLYGONÁLNÍM PŮDORYSEM A ZVONCOVITÝMI MANSARDOVÝMI STŘECHAMI. JAK BYL V 18. STOLETÍ VYBAVEN INTERIÉR KAPLÍ, NENÍ DNES BOHUŽEL ZNÁMO. SPEKULUJE SE O CYKLU POLYCHROMOVANÝCH DŘEVOŘEZEB S PAŠIJOVÝMI NÁMĚTY, Z NICHŽ ČÁST SE ZACHOVALA DODNES. ZEJMÉNA U OLIVETSKÉ HORY JE VŠAK TENTO PŘEDPOKLAD HODNĚ SPORNÝ KVŮLI VELIKOSTI SKULPTUR I NÁMĚTU SAMÉHO. PODAŘILO SE ZJISTIT, ŽE PŘIBLIŽNĚ V DOBĚ, KDY VZNIKALA KALVÁRIE NA KŘÍŽOVÉM VRCHU, OBJEDNALI MORAVSKOTŘEBOVŠTÍ FRANTIŠKÁNI U SVITAVSKÉHO, POZDĚJI MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO SOCHAŘE SEVERINA TISCHLERA CYKLUS ČTNÁCTI DŘEVOŘEZEB KŘÍŽOVÉ CESTY. JE MOŽNÉ, ŽE POLYCHROMOVANÉ DŘEVOŘEZBY TZV. PAŠIJOVÉHO CYKLU, UCHOVÁVANÉ DNES V KLÁŠTEŘE, SOUVISÍ PRÁVĚ S TOUTO „KONKURENČNÍ“ ZAKÁZKOU. JINÁ TEORIE ŘÍKÁ, ŽE V KAPLÍCH PROTI DVEŘÍM BYL UMÍSTĚN VELKÝ OBRAZ – VÝJEV Z KŘÍŽOVÉ CESTY – A MALÝ OLTÁŘ.
KAPLE BYLY VYBAVENY BUĎ POLYCHROMOVANÝMI DŘEVOŘEZBAMI
NEBO ROZMĚRNÝMI PLÁTNY S PAŠIJOVÝMI VÝJEVY
JEDINEČNÉ SOUSOŠÍ KALVÁRIE NA VRCHOLU KŘÍŽOVÉHO VRCHU BYLO VYTVOŘENO PO ROCE 1730 JAKO ZAKONČENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY. JEHO AUTOREM JE NĚKTERÝ Z NÁSLEDOVNÍKŮ MATYÁŠE BERNARDA BRAUNA, PATRNĚ SEVERIN TISCHLER. PRÁCE SE MOŽNÁ ZÚČASTNILI I DALŠÍ SOCHAŘI, NAPŘ. JIŘÍ FRANTIŠEK PACÁK A FRANTIŠEK JOSEF SEITL. TROJICE KŘÍŽŮ S JEŽÍŠEM KRISTEM A DVĚMA LOTRY JE DOPLNĚNA POSTAVAMI PANNY MARIE A SV. JANA, V HORNÍ ČÁSTI SOUSOŠÍM BOHA OTCE NA NEBESÍCH A FIGURAMI ASISTENČNÍCH ANDĚLŮ.
MONUMENTÁLNÍ SOUSOŠÍ KALVÁRIE NA VRCHOLU KŘÍŽOVÉHO VRCHU
AUTOREM TÉTO ÚŽASNÉ PAMÁTKY JE SEVERIN TISCHLER
HŘBITOVNÍ KOSTEL POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?