KŘÍŽOVÁ CESTA V RAKOVNÍKU
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST RAKOVNÍK
KE KOSTELU SV. JILJÍ KLADOU RAKOVNICÉ POVĚSTI POČÁTKY OSÍDLENÍ CELÉHO ÚDOLÍ. DLE TRADICE JE STARŠÍ NEŽ SAMOTNÉ MĚSTO A BYL CTĚN JAKO POSVÁTNÉ ÚTOČIŠTĚ, V NĚMŽ PRONÁSLEDOVANÝ PROVINILEC NESMĚL BÝT ZAJAT. PŮVODNÍ MALÁ KAPLE (SOUČASNÝ PRESBYTÁŘ) BYLA ROKU 1487 U ODKAZU MLYNÁŘE VACKA ROZŠÍŘENA O LOĎ. V ROCE 1535 BYL KOSTEL SPOLEČNĚ SE HŘBITOVEM, NA KTERÉM SE POHŘBÍVALI NEBOŽTÍCI SKOSENÍ MOREM, OBEHNÁN ZDÍ. PŘED BĚLOHORSKOU BITVOU KOSTELÍK VYHOŘEL A CÍSAŘSKÉ VOJSKO POUŽILO HŘBITOV I OHNĚM PONIČENÝ KOSTEL JAKO DĚLOSTŘELECKOU OPORU. AŽ V ROCE 1660 BYL SPUSTOŠENÝ KOSTEL OPRAVEN, ABY ZA VÁLEK O RAKOUSKÉ DĚDICTVÍ BYL OPĚT POUŽIT NA VÁLEČNÉ ÚČELY. TENTOKRÁT HO VYUŽÍVALI VOJÁCI FRANCOUZSKÉ ARMÁDY JAKO PRACHÁRNU.
PŘI KOSTELE BYLA POSTAVENA POUSTEVNA, KTEROU JIŽ V ROCE 1440 OBÝVAL POUSTEVNÍK TÓMA. POSTEVNÍCI OPATROVALI KOSTEL I HŘBITOV A DOSTÁVALI ZA TO OD OBCE DEPUTÁT A TO AŽ DO ROKU 1760. POSLEDNÍM POUSTEVNÍKEM ZDE BYL FRANTIŠKÁN ROMUALD A S. MARIA, KTERÝ ZEMŘEL V ROCE 1780.
V ROCE 1860 BYLY DO HŘBITOVNÍ ZDI POSTAVENY PROSTÉ VÝKLENKOVÉ KAPLIČKY KŘÍŽOVÉ CESTY. KŘÍŽOVOU CESTU VĚNOVAL KOSTELU MLYNÁŘ VÁCLAV MRÁZEK. BOHUŽEL NEZNÁME PODOBU PAŠIJOVÝCH SCÉN A I DNES SPATŘÍME KAPLIČKY VESMĚS PRÁZDNÉ.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?