KŘÍŽOVÁ CESTA
NA SVATÉM KOPEČKU V MIKULOVĚ
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST MIKULOV
ZAKLADATELEM KŘÍŽOVÉ CESTY V MIKULOVĚ NA VRCHU TANZBERG (OD TÉ DOBY ZVANÉ SVATÝ KOPEČEK) BYL MAJITEL MIKULOVSKÉHO PANSTVÍ OLOMOUCKÝ BISKUP KARDINÁL FRANTIŠEK Z DIETRICHSTEINA (1570-1636). JEDNÍM Z PODNĚTŮ VYBUDOVÁNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY BYLA SNAHA PO VYJÁDŘENÍ VDĚČNOSTI BOHU ZA PŘEKONÁNÍ MOROVÉ EPIDEMIE (1622). PRVNÍ STAVBOU TAK ZŘEJMĚ BYLA KAPLE ZASVĚCENÁ OCHRÁNCI PŘED MOROVOU NÁKAZOU SV. ŠEBESTIÁNOVI. JEJÍ ZÁKLADNÍ KÁMEN BYL SVĚCEN 2. ČERVENCE 1623 A CELÁ STAVBA BYLA DOKONČENA V ROCE 1630. V TÉ DOBĚ BYLA ZŘEJMĚ JIŽ VYBUDOVÁNA I KŘÍŽOVÁ CESTA SE SEDMI KAPLIČKAMI PŘEDSTAVUJÍCÍCH SEDM PAŠIJOVÝCH ZASTAVENÍ. PŘESNÁ REKONSTRUKCE PŮVODNÍ PODOBY KŘÍŽOVÉ CESTY JE DNES JEN VELMI OBTÍŽNÁ. DÁ SE PŘEDPOKLÁDAT, ŽE KROMĚ KAPLE SV. ŠEBESTIÁNA, ZVONICE A KAPLE BOŽÍHO HROBU DO NÍ PATŘILY I KAPLIČKY MAJÍCÍ DNES POŘADOVÁ ČÍSLA 1, 8, 10, 11, 12, 13, A 14. V TÉTO PODOBĚ SE VZHLED SVATÉHO KOPEČKU NEZMĚNIL AŽ DO POLOVINY 18. STOLETÍ. V LETECH 1750-1776 BYLO POTOM VYBUDOVÁNO DALŠÍCH SEDM KAPLIČEK, ČÍMŽ BYL NAPLNĚN V TÉ DOBĚ JIŽ ZÁVAZNÝ POČET - 14 ZASTAVENÍ. CELÁ NOVÁ KŘÍŽOVÁ CESTA BYLA SLAVNOSTNĚ VYSVĚCENA 1. ZÁŘÍ 1776. KOMPLEX TAK DOSTAL SVOU KONEČNOU PODOBU, KTERÁ OD TOHOTO ROKU ČÍTÁ CELKEM 17 ZDĚNÝCH OBJEKTŮ. DOKONČENÝ KOMPLEX VŠAK BOHUŽEL NA SVATÉM KOPEČKU SLOUŽIL POUZE DESET LET. ZA VLÁDY CÍSAŘE JOSEFA II. BYLA V ROCE 1786 ODSVĚCENA KAPLE SV. ŠEBESTIÁNA A SPOLEČNĚ S NÍ PŘESTALA VĚŘÍCÍM SLOUŽIT I KŘÍŽOVÁ CESTA. CELÝ SOUBOR STAVEB BYL URČEN K LIKVIDACI A OD DEFINITIVNÍ ZKÁZY JEJ ZACHRÁNILA SKUTEČNOST, ŽE BYL SOUKROMÝM MAJETKEM RODU DIETRICHSTEINŮ. TEN SE ROZHODL OBJEKTY ZACHOVAT A VYUŽÍVAT JE PRO SOUKROMÉ ÚČELY. NICMÉNĚ CELÝ AREÁL ZAČAL POSTUPNĚ CHÁTRAT.
AŽ NÁSTUPEM AUGUSTINA BARTENSTEINA DO ÚŘADU MIKULOVSKÉHO PROBOŠTA SE TOTO POUTNÍ MÍSTO DOČKALO OBNOVENÍ ZAŠLÉ SLÁVY. V LETECH 1862-1865 BYLA CELÁ KŘÍŽOVÁ CESTA VČETNĚ KAPLE SV. ŠEBESTIÁNA A ZVONICE OPRAVENA. NA SVÁTEK NAROZENÍ PANNY MARIE (8. ZÁŘÍ) BYLA KAPLE SV. ŠEBESTIÁNA ZNOVU VYSVĚCENA. OD ROKU 1865 TEDY DOŠLO KE SPOJENÍ DVOU TRADIC - KŘÍŽOVÉ CESTY NA SVATÝ KOPEČEK A POUTI K MIKULOVSKÉ ČERNÉ MADONĚ LORETÁNSKÉ, JEJÍŽ SOŠKA BYLA PŮVODNĚ UMÍSTĚNA V LORETÁNSKÉ KAPLI KOSTELA SV. ANNY (DNEŠNÍ DIETRICHSTEINSKÁ HROBKA).
TRADICE MARIÁNSKÝCH POUTÍ ZAPOČATÁ V ROCE 1865, KDY JE SOŠKA MIKULOVSKÉ MADONY VYNÁŠENA NA SVATÝ KOPEČEK, BYLA PŘERUŠENA ZATÍM JEN JEDNOU, A TO V LETECH 1938-1945, KDY BYLY POUTI ZAKÁZÁNY. V ZÁVĚRU DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY BYLA CELÁ KŘÍŽOVÁ CESTA ZNAČNĚ POŠKOZENA, OVŠEM IHNED PO SKONČENÍ VÁLKY BYLY ZAHÁJENY PRÁCE NA JEJÍ OBNOVĚ. TAK SE MOHLA V ZÁŘÍ 1946 KONAT PRVNÍ POVÁLEČNÁ POUŤ NA SVATÝ KOPEČEK. V TOMTO ROCE DOŠLO I K PŘEVODU MAJETKOVÝCH PRÁV NAD POUTNÍM AREÁLEM NA KOLEGIÁTNÍ KAPITULU U SV. VÁCLAVA V MIKULOVĚ, CÍRKEV SE TAK STALA NEJEN DUCHOVNÍM ALE I ODPOVĚDNÝM MAJITELEM.
BOŽÍ HROB
ZDEJŠÍ STAVBA JE NAPODOBENINOU PŮVODNÍHO JERUZALÉMSKÉHO BOŽÍHO HROBU, DO KTERÉHO BYL ULOŽEN JEŽÍŠ POTÉ, CO ZEMŘEL NA KŘÍŽI. AČKOLI SE DLOUHO VEDLY SPORY O STÁŘÍ TÉTO KAPLE, OBJEVY Z LET 2009 AŽ 2010 UMOŽNILY JEJÍ VZNIK DATOVAT PŘED ROK 1644.
KAPLE TEDY BYLA JIŽ SOUČÁSTÍ SOUBORU PŮVODNÍCH STAVEB Z ROKU 1630, COŽ DOKLÁDÁ JEDNAK RYTINA MĚSTA Z ROKU 1673, ALE ZEJMÉNA NÁPIS OBJEVENÝ NA ZDI UVNITŘ KAPLE. TEN BYL NALEZEN PŘI POSLEDNÍ CELKOVÉ OBNOVĚ STAVBY A POTVRZUJE, ŽE KAPLE BYLA NAVŠTĚVOVÁNA POUTNÍKY UŽ V ROCE 1644.
STAVBA MÁ POLYGONÁLNÍ CHARAKTER A V INTERIÉRU JE ROZDĚLENA DO DVOU ČÁSTÍ – VSTUPNÍ PROSTOR A VLASTNÍ BOŽÍ HROB, KDE JE ULOŽENA SOCHA LEŽÍCÍHO JEŽÍŠE KRISTA.
PŘÍSTUPOVÉ SCHODIŠTĚ VEDOUCÍ K OCHOZU PŘED KAPLÍ JE TVOŘENO 33 SCHODY, KTERÉ SYMBOLIZUJÍ DÉLKU ŽIVOTA JEŽÍŠE KRISTA. SOUČASNÉ PÍSKOVCOVÉ SCHODY POCHÁZÍ Z ROKU 1908, KDY BYLO TOTO SCHODIŠTĚ REKONSTRUOVÁNO NA NÁKLAD KNÍŽECÍ RODINY.
POSLEDNÍ VĚTŠÍ ZÁCHOVNÉ PRÁCE BYLY NA KAPLI PROVEDENY V ROCE 1951 PO JEJÍM POŠKOZENÍ DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU. VZHLEDEM K TOMU, ŽE NEPŘÍZNIVÉ KLIMATICKÉ PODMÍNKY I PŮSOBENÍ VANDALŮ PŘIVEDLY OBJEKTU OPĚT DO NEUTĚŠENÉHO STAVU, BYLO V 2. POLOVINĚ ROKU 2009 PŘISTOUPENO K JEJÍ CELKOVÉ OBNOVĚ. PRÁCE BYLY DOKONČENY NA JAŘE 2010, ZNOVU VYSVĚCENA BYLA V SRPNU 2010.
KAPLE SVATÉHO ŠEBESTIÁNA
TATO KAPLE NA SVATÉM KOPEČKU, PŮVODNĚ NAZÝVANÉM TANZBERG, TVOŘÍ NEPŘEHLÉDNUTELNOU DOMINANTU MIKULOVA. JEJÍ ZÁKLADNÍ KÁMEN BYL VYSVĚCEN 2. ČERVENCE 1623, ROK POTÉ, CO SE V MIKULOVĚ A OKOLÍ ROZŠÍŘILA EPIDEMIE MORU.
OLOMOUCKÝ BISKUP KARDINÁL FRANTIŠEK Z DIETRICHSTEINA SE ROZHODL VYJÁDŘIT VDĚČNOST BOHU ZA PŘEKONÁNÍ MOROVÉ RÁNY VÝSTAVBOU KAPLE SVATÉHO ŠEBESTIÁNA. VÝSTAVBA TÉTO KAPLE SE PROTÁHLA AŽ DO ROKU 1630, PŘIČEMŽ JEJÍ RENESANČNÍ ARCHITEKTURA MĚLA SVOU DISPOZICÍ ODPOVÍDAT VELECHRÁMU SV. PETRA V ŘÍMĚ. V TÉTO DOBĚ BYLA NA VRCHOLU SVATÉHO KOPEČKU ZŘÍZENA I KŘÍŽOVÁ CESTA ČÍTAJÍCÍ SEDM KAPLIČEK.
KAPLE SV. ŠEBESTIÁNA JE ORIENTOVANOU CENTRÁLNÍ STAVBOU NA PŮDORYSU ŘECKÉHO ROVNORAMENNÉHO KŘÍŽE. V ROCE 1714 BYLA KE KAPLI NA JEJÍM VÝCHODNÍM PRŮČELÍ PŘISTAVĚNA BAROKNÍ SAKRISTIE A OBJEKT TAK ZÍSKAL SVOJI DNEŠNÍ PODOBU.
V DŮSLEDKU JOSEFINSKÝCH REFOREM BYLA KAPLE V ROCE 1786 ODSVĚCENA, JEJÍ VYBAVENÍ A ZAŘÍZENÍ BYLO PRODÁNO V DRAŽBĚ. KOLEM ROKU 1802 BYL OBJEKT VYUŽÍVÁN JAKO VOJENSKÉ SKLADIŠTĚ A PRACHÁRNA, POZDĚJI BYLA NA TEMENI KOPCE ZŘÍZENA PASTVINA PRO OVCE A TY ZA NEPŘÍZNIVÉHO POČASÍ NACHÁZELY ÚKRYT PRÁVĚ V KAPLI. KAPLE DÁLE CHÁTRALA A ROKU 1846 ODNESLA BOUŘKA S VICHŘICÍ I POSLEDNÍ KUSY JIŽ ROZPADLÉ STŘECHY.
TEPRVE NÁSTUPEM PROBOŠTA AUGUSTINA BARTENSTEINA V ROCE 1861 DO SVÉHO ÚŘADU ZAČALY SÍLIT SNAHY PO OBNOVĚ ZAŠLÉ SLÁVY STAVEB NA SVATÉM KOPEČKU. OBNOVNÉ PRÁCE ZAPOČALY JIŽ NÁSLEDUJÍCÍHO ROKU A DOKONČENY BYLY SLAVNOSTNÍM ZNOVUVYSVĚCENÍM KAPLE SV. ŠEBESTIÁNA 8. ZÁŘÍ 1865 ZA ÚČASTI VÍCE JAK 15 TISÍC VĚŘÍCÍCH. TOHOTO ROKU TAK BYLA ZAPOČATA NOVÁ TRADICE KŘÍŽOVÉ CESTY NA SVATÝ KOPEČEK SPOJENÁ S TRADICÍ POUTI K MIKULOVSKÉ ČERNÉ MADONĚ LORETÁNSKÉ.
ZVONICE
V ROCE 1632 VYROSTLA NA VRCHOLU SVATÉHO KOPEČKA STAVBA SAMOSTATNĚ STOJÍCÍ ZVONICE – KAMPANILA. ZA PŘÍZNIVÉHO POČASÍ MŮŽETE NÁDHERNÝ HLAS ZVONU SLYŠET AŽ DO VZDÁLENOSTI 20 KM OD MIKULOVA.
VE ZVONICI BYL NEJPRVE ZAVĚŠEN JEDEN VELKÝ ZVON - SV. ŠEBESTIÁN, BRZY VŠAK BYL DOPLNĚN O ZVON MENŠÍ – SV. ANNU. JIŽ ROKU 1663 BYLA ZVONICE POPRVÉ POŠKOZENA POŽÁREM, OPRAVA BYLA PROVEDENA ROKU 1669. V ROCE 1767 PO ÚDERU BLESKU VYHOŘELA ZVONICE ZNOVU A OBA ZVONY BYLY POŽÁREM ROZTAVENY. V ROCE 1768 DOSTALA ZVONICE NOVÝ MOHUTNÝ ZVON, ULITÝ Z ROZTAVENÉHO STARÉHO. JEHO CELKOVÁ HMOTNOST ČINÍ 4360 KG, PRŮMĚR ZVONU JE 185 CM, VÝŠKA 165 CM A K JEHO ROZHOUPÁNÍ JE TŘEBA 4 ZVONÍKŮ. TENTO ZVON UŽ PŘESTÁL VŠECHNA POŠKOZENÍ I ÚTRAPY STAVBY A TAK JE POUŽÍVÁN AŽ DODNES A TO ZEJMÉNA KE SLAVNOSTNÍMU VYZVÁNĚNÍ.
PO ODSVĚCENÍ KAPLE SV. ŠEBESTIÁNA A KAPLÍ KŘÍŽOVÉ CESTY V ROCE 1786 TAK SVÉMU ÚČELU SLOUŽILA JEN ZVONICE. V ROCE 1865 BYLA ZVONICE OPRAVENA SPOLU S OBNOVOU CELÉ KŘÍŽOVÉ CESTY. PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE ZAČAL ZÁJEM O CELOU KŘÍŽOVOU CESTU POSTUPNĚ UPADAT. VĚŽ ZVONICE SE TAK STALA NADLOUHO STANOVIŠTĚM HLÍDEK POHRANIČNÍ STRÁŽE, A TO AŽ DO ROKU 1989.
KAPLIČKY
VÝSTAVBA KAPLIČEK PROBÍHALA S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ VE DVOU ČASOVÝCH OSÁCH. DLE RYTINY MĚSTA Z ROKU 1673 LZE USUZOVAT, ŽE DO KOMPLEXU PŮVODNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY Z ROKU 1630 PATŘILY KAPLE Č. 1, 8, 10, 11, 12, 13 A 14. S PŘISPĚNÍM ZBOŽNÝCH MIKULOVSKÝCH OBČANŮ BYLO POTOM V LETECH 1750-1776 VYBUDOVÁNO I ŠEST „SKALNÍCH“ KAPLIČEK S DNEŠNÍM POŘADOVÝM ČÍSLEM 2, 3, 4, 5, 6 A 7 A KONEČNĚ KOUSEK POD VRCHOLEM I KAPLIČKA Č. 9.
CO SE TÝČE UMĚLECKÉ VÝZDOBY JEDNOTLIVÝCH KAPLIČEK, KTERÁ SE ALESPOŇ ČÁSTEČNĚ DOCHOVALA DO SOUČASNOSTI, SPADÁ DO ČTYŘ ČASOVÝCH OBDOBÍ. SOCHAŘSKÁ VÝZDOBA V DNEŠNÍCH KAPLIČKÁCH 1-7 VZNIKLA KOLEM ROKU 1700, FRESKA NA STĚNĚ V OSMÉ KAPLIČCE POCHÁZÍ PRAVDĚPODOBNĚ ZE TŘETÍ ČTVRTINY 18. STOLETÍ, MALBA NA DŘEVĚ V KAPLIČCE Č. 9 JE Z LET 1862-1865 A NÁSTĚNNÁ FRESKA V JEDENÁCTÉ KAPLIČCE VZNIKLA ROKU 1952.
KAPLIČKA Č. 1 – JEŽÍŠOVO LOUČENÍ S PANNOU MARIÍ
PATŘÍ DO KOMPLEXU PŮVODNÍCH SEDMI ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY. SOCHAŘSKÁ VÝZDOBA VZNIKLA KOLEM ROKU 1700 A PŘEDSTAVUJE SCÉNU LOUČENÍ KRISTA SE SVOU MATKOU.
KAPLIČKA Č. 2 – JEŽÍŠOVA MODLITBA V GETSEMANECH
JEDNÁ SE O PRVNÍ ZE SOUBORU ŠESTI „SKALNÍCH“ KAPLIČEK ZAHLOUBENÝCH DO SKÁLY A JE SOUČÁSTÍ MLADŠÍHO SOUBORU KAPLIČEK, TEDY Z ROKU 1776. SOCHAŘSKÁ VÝZDOBA VZNIKLA KOLEM ROKU 1700 A PŘEDSTAVUJE SCÉNU MODLÍCÍHO SE KRISTA V GETSEMANSKÉ ZAHRADĚ.
KAPLIČKA Č. 3 – SPÍCÍ UČEDNÍCI V GETSEMANECH
PATŘÍ ROVNĚŽ DO SOUBORU „SKALNÍCH“ KAPLIČEK DOKONČENÝCH ROKU 1776. SOCHAŘSKÁ VÝZDOBA POCHÁZÍ ZHRUBA Z ROKU 1700 A JE TEDY ROVNĚŽ STARŠÍ. TŘI LEŽÍCÍ SOCHY PŘEDSTAVUJÍ SPÍCÍ APOŠTOLY, KTEŘÍ MĚLI V GETSEMANSKÉ ZAHRADĚ BDÍT, ZATÍMCO SE JEŽÍŠ MODLIL.
KAPLIČKA Č. 4 – JEŽÍŠ BIČOVÁN
DALŠÍ TZV. „SKALNÍ“ KAPLIČKA SHODNÉHO STÁŘÍ I SOCHAŘSKÉ VÝZDOBY JAKO DVĚ PŘEDCHÁZEJÍCÍ. MOTIV SOUSOŠÍ ZNÁZORŇUJE BIČOVÁNÍ JEŽÍŠE PŘI VÝSLECHU U ŘÍMSKÉHO MÍSTODRŽÍCÍHO PILÁTA.
KAPLIČKA Č. 5 – JEŽÍŠ TRNÍM KORUNOVÁN
KAPLIČKA I JEJÍ SOCHAŘSKÁ VÝZDOBA POCHÁZÍ SE SHODNÉHO OBDOBÍ JAKO U TŘÍ PŘEDCHÁZEJÍCÍCH. VÝJEV TŘÍ SOCH ZNÁZORŇUJE SCÉNU, KDY JE JEŽÍŠOVI NASAZENA TRNOVÁ KORUNA, OBLEČEN ŠARLATOVÝ PLÁŠŤ A DO RUKOU DÁN RÁKOS MÍSTO ŽEZLA.
KAPLIČKA Č. 6 – JEŽÍŠ ODSOUZEN A POSMÍVÁN
DALŠÍ ZE SOUBORU „SKALNÍCH“ KAPLIČEK SHODNÉHO DATA DOKONČENÍ I ZHOTOVENÍ SOCHAŘSKÉ VÝZDOBY. JEDNA SOCHA PŘEDSTAVUJE ZMUČENÉHO JEŽÍŠE, DRUHÁ NEZNÁMOU POSTAVU V POKLEKU, KTERÁ SE JEŽÍŠOVI POSMÍVÁ.
KAPLIČKA Č. 7 – JEŽÍŠ NESE KŘÍŽ
POSLEDNÍ ZE SOUBORU „SKALNÍCH“ KAPLIČEK DOKONČENÝCH V ROCE 1776. SOCHA VZNIKLÁ KOLEM ROKU 1700 ZNÁZORŇUJE JEŽÍŠE KLESAJÍCÍHO POD TÍHOU NESENÉHO KŘÍŽE.
KAPLIČKA Č. 8 – JEŽÍŠOVO SETKÁNÍ S VERONIKOU
TATO KAPLIČKA PATŘÍ DO SOUBORU PŮVODNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY DOKONČENÉ KOLEM ROKU 1630. V SOUVISLOSTI S DOSTAVBOU CELÉ KŘÍŽOVÉ CESTY V ROCE 1776 BYLA OPATŘENA NOVOU IKONOGRAFICKOU VÝZDOBOU – NÁSTĚNNOU FRESKOU, KTERÁ PŘEDSTAVUJE MOTIV SETKÁNÍ JEŽÍŠE S JERUZALÉMSKÝMI ŽENAMI.
KAPLIČKA Č. 9 – JEŽÍŠŮV PÁD POD KŘÍŽEM
KAPLIČKA POCHÁZÍ Z DOBY MEZI LÉTY 1750–1776 A BYLA JISTĚ VYZDOBENA SCÉNOU PŘEDSTAVUJÍCÍ DEVÁTÉ ZASTAVENÍ, TEDY JEŽÍŠŮV TŘETÍ PÁD POD KŘÍŽEM. PŮVODNĚ BYL TENTO MOTIV ROVNĚŽ ZNÁZORNĚN NÁSTĚNNOU MALBOU, KTERÝ VŠAK NEPŘEČKAL DLOUHÉ OBDOBÍ CHÁTRÁNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY PO JEJÍM ZRUŠENÍ. PŘI OBNOVĚ KŘÍŽOVÉ CESTY V ROCE 1865 BYL DO NÍ UMÍSTĚN OBRAZ SE STEJNÝM MOTIVEM MALOVANÝ NA DŘEVĚ.
KAPLIČKA Č. 10 – JEŽÍŠ SVLÉKÁN Z ROUCHA
PATŘÍ K PŮVODNÍM OBJEKTŮM KŘÍŽOVÉ CESTY DOKONČENÝCH V ROCE 1630. JEJÍ PŮVODNÍ IKONOGRAFICKÁ VÝZDOBA SE BOHUŽEL NEDOCHOVALA. DNES JI ZDOBÍ NÁSTĚNNÁ MALBA S MOTIVEM JEŽÍŠE SVLÉKANÉHO Z ROUCHA.
KAPLIČKA Č. 11 – JEŽÍŠ PŘIBÍJEN NA KŘÍŽ
KAPLIČKA STOJÍCÍ TĚSNĚ POD VRCHOLEM SVATÉHO KOPEČKU JE SOUČÁSTÍ PŮVODNÍHO KOMPLEXU Z ROKU 1630. PŮVODNÍ VÝZDOBA ZŘEJMĚ KOPÍROVALA OSUD KAPLIČKY Č. 8. DNEŠNÍ VÝZDOBA JE MNOHEM MLADŠÍ, NEBOŤ POCHÁZÍ Z ROKU 1952 A JEJÍM AUTOREM JE AKADEMICKÝ MALÍŘ RUDOLF GAJDOŠ.
KAPLIČKA Č. 12 – ZASTAVENÍ PANNY MARIE BOLESTNÉ
JE SOUČÁSTÍ PŮVODNÍCH STAVEB Z ROKU 1630 A DNES JE VYUŽÍVÁNA PRO POUTNÍ BOHOSLUŽBY POD ŠIRÝM NEBEM. JEJÍ UMĚLECKÁ VÝZDOBA SE VŠAK NEDOCHOVALA.
KAPLIČKA Č. 13 – SNÍMÁNÍ Z KŘÍŽE.
JEDNÁ SE O MALOU KAPLIČKU, KTERÁ PATŘÍ K PŮVODNÍM OBJEKTŮM KŘÍŽOVÉ CESTY DOKONČENÝCH V ROCE 1630. V SOUČASNÉ DOBĚ JE KAPLE VYZDOBENA MOTIVEM SNÍMÁNÍ Z KŘÍŽE.
KAPLIČKA Č. 14 – VZKŘÍŠENÍ.
KAPLIČKA JE SITUOVÁNA ZA KAPLÍ BOŽÍHO HROBU JAKO POSLEDNÍ STAVBA TOHOTO AREÁLU. PATŘÍ K PŮVODNÍM OBJEKTŮM KŘÍŽOVÉ CESTY DOKONČENÝCH V ROCE 1630. JEJÍ PŮVODNÍ IKONOGRAFICKÁ VÝZDOBA SE NEDOCHOVALA A BYLA TEDY DOPLNĚNA NÁSTĚNNOU MALBOU S MOTIVEM VZKŘÍŠENÍ.
PŘEVZATO: https://www.mikulov.cz/turista
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?