KŘÍŽOVÁ CESTA V RADOMYŠLI
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST RADOMYŠL
PODLE POVĚSTI STÁVALA JIŽ VE STŘEDOVĚKU NA NÁVRŠÍ VÝCHODNĚ OD RADOMYŠLE DŘEVĚNÁ KAPLIČKA KE CTI SV. JANA KŘTITELE, PATRONA ŘÁDU JOHANITŮ (MALTÉZSKÝCH RYTÍŘŮ). ZDĚNÝ KOSTELÍK OBKLOPENÝ PĚTI KAPLIČKAMI S POUSTEVNOU A SPOJENÝ SE VSÍ DŘEVĚNOU KŘÍŽOVOU CESTOU, ZDE POSTAVIL PRAVDĚPODOBNĚ V 50. LETECH 16. STOLETÍ RADOMYŠLSKÝ FARÁŘ MIKULÁŠ KŘÍŽEK, SÁM ČLEN ŘÁDU A OD ROKU 1570 PŘEVOR STRAKONICKÉHO KONVENTU. KOSTELÍK SI ZVOLIL I ZA MÍSTO SVÉHO POSLEDNÍHO ODPOČINKU. HŘBITOV PRAVDĚPODOBNĚ POCHÁZÍ Z LET 1780 - 1790. PŘI KOSTELÍKU SE NACHÁZEL PRAMEN S LÉČIVOU VODOU, KTERÁ SEM PŘITAHOVALA POUTNÍKY NEJEN V DOBĚ SVÁTKU JANA KŘTITELE.
OBLIBA POUTÍ POSTUPNĚ ROSTLA A STARÁ SVATYNĚ JIŽ PROSTOROVĚ NEDOSTAČOVALA. ROVNĚŽ JIŽ BYLA STAVEBNĚ VELICE SEŠLÁ A PROTO PŘIKROČIL VELKOPŘEVOR MALTÉZSKÉHO ŘÁDU HRABĚ GUNDACKER POPPO Z DIETRICHSTEINU († 1737) ROKU 1733 K JEHO ROZSÁHLÉ BAROKNÍ PŘESTAVBĚ. JEDNALO SE PRAKTICKY O VÝSTAVBU ZCELA NOVÉHO KOSTELA. PLÁNY VYTVOŘIL ITALSKÝ ARCHITEKT GIUSEPPE BARTOLOMEO SCOTTI, REALIZACI STAVBY PROVÁDĚL JEHO ZEŤ A PŘÍSLUŠNÍK VÝZNAMNÉ STAVITELSKÉ RODINY ANSELMO LURAGO. VELKOPŘEVOR DIETRICHSTEIN SE VŠAK DOSTAVBY JIŽ NEDOČKAL, NEBOŤ TA BYLA ZAVRŠENA ROKU 1738 JIŽ ZA JEHO NÁSTUPCE FRANTIŠKA ANTONÍNA IGNÁCE HRABĚTE Z KÖNIGSEGGU. SLAVNOSTNÍ BENEDIKCI NOVOSTAVBY PROVEDL 5. ŘÍJNA ROKU 1738 PROBOŠT PRAŽSKÉ METROPOLITNÍ KAPITULY A BÝVALÝ ADMINISTRÁTOR STRAKONICKÉHO DĚKANSTVÍ ZDENĚK JIŘÍ CHŘEPICKÝ Z MODLÍŠKOVIC. KOSTEL NEPRODĚLAL OD DOBY SVÉ VÝSTAVBY ŽÁDNÉ ZÁSADNÍ STAVEBNÍ ÚPRAVY. REKONSTRUOVÁN BYL ROKU 1895 A VE DRUHÉ POLOVINĚ DEVADESÁTÝCH LET MINULÉHO STOLETÍ.
POUTNÍ KOSTEL TVOŘÍ VÝZNAMNOU DOMINANTU V KRAJINÉM PROSTŘEDÍ A CENNÝ ARCHITEKTONICKÝ A URBANISTICKÝ PRVEK V KRAJINĚ. POUTNÍ KOSTEL JE OBKLOPEN POUŽÍVANÝM HŘBITOVEM, KTERÝ JE OHRANIČEN OHRADNÍ ZDÍ S HLAVNÍ BRANOU NA JEHO JIŽNÍ STRANĚ.
KOSTEL NAROZENÍ SV. JANA KŘTITELE BYL V ROCE 1762 SPOJEN S MĚSTEČKEM KŘÍŽOVOU CESTOU, JEJÍŽ ZASTAVENÍ BYLA O DVA ROKY POZDĚJI DOPLNĚNA LIPOVOU ALEJÍ. KŘÍŽOVÁ CESTA JE TVOŘENÁ PATNÁCTI KAMENNÝMI KAPLIČKAMI BAROKOVÉHO TYPU S UZAVÍRATELNÝMI NIKAMI, VE KTERÝCH JSOU UKRYTY OBRAZY POSLEDNÍ CESTY JEŽÍŠE KRISTA. OBRAZY ZE DRUHÉ POLOVINY 19. STOLETÍ JSOU CHRÁNĚNY TĚŽKÝMI LITINOVÝMI OKENICEMI, KTERÉ SE OTEVÍRAJÍ POUZE V DOBĚ POUTÍ. VÝCHOZÍM BODEM KŘÍŽOVÉ CESTY JE JIŽNÍ STRANA DĚKANSKÉHO KOSTELA, POTÉ ULICEMI RADOMYŠLE KOLEM RYBNÍKA VRAŽDY PŘEKRAČUJE KOLEJE A MÍŘÍ ALEJÍ DO KOPCE K POUTNÍMU KOSTELU. PRÁVĚ ŽELEZNICE ZAVINILA V ROCE 1899 MALOU ZMĚNU TRASY KŘÍŽOVÉ CESTY, PO KTERÉ ŠESTÉ ZASTAVENÍ ZŮSTALO OBRÁCENÉ ZADNÍ STĚNOU K CESTĚ. V TĚSNÉM SOUSEDSTVÍ TOHOTO ZASTAVENÍ NAJDEME VÝKLENKOVOU KAPLIČKU PANNY MARIE.
ROMÁNSKÝ KOSTEL Z 12. STOLETÍ, NĚKOLIKRÁT ROZŠÍŘENÝ A PŘESTAVĚNÝ. DNEŠNÍ PODOBA JE PŘEVÁŽNĚ Z BAROKNÍ PŘESTAVBY Z LET 1716 - 1717. KOSTEL MÁ VELMI CENNÉ EXTERIÉRY I INTERIÉRY, KDE NAJDEME ROMÁNSKÉ A GOTICKÉ KŘÍŽOVÉ KLENBY.
S BAROKNÍ PŘESTAVBOU KOSTELA POČÁTKEM 18. STOLETÍ SOUVISELA I KOSTNICE V SEVEROZÁPADNÍM KOUTĚ BÝVALÉHO HŘBITOVA. TU TVOŘÍ MENŠÍ OBDÉLNÉ STAVENÍ S ROVNÝM STROPEM, PŘEMĚNĚNÁ V ROCE 1877 NA BOŽÍ HROB. SMĚREM KE HŘBITOVU ZAKRÝVÁ SEDLO PREJZOVÉ STŘECHY VOLUTOVÝ ŠTÍT VRCHOLÍCÍ PŮLKRUHOVÝM TYMPANONEM S MALTÉZSKÝM KŘÍŽEM, PODOBNÝ ŠTÍT SE ZVEDÁ I NAD SEVERNÍM ČELEM. PŘI ÚPRAVĚ V MINULÉM STOLETÍ BYL BOŽÍ HROB SESTAVEN ČÁSTEČNĚ Z DÍLŮ STARŠÍHO OLTÁŘE A UPROSTŘED ZAVĚŠEN HODNOTNÝ OBRAZ RODINY P. MARIE Z ROKU 1690, PŘEMÍSTĚNÝ SEM PATRNĚ Z KOSTELA.
PŘEVZATO Z WEBOVÝCH STRÁNEK OBCE RADOMYŠL A PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NPÚ
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?