KŘÍŽOVÁ CESTA
V LÁZNÍCH BĚLOHRAD – BYŠIČKÁCH
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST LÁZNĚ BĚLOHRAD
BYŠIČKY – TAK SE NAZÝVÁ NÁVRŠÍ S POUTNÍM KOSTELÍKEM SV. PATRA A PAVLA, KTERÝ PATŘÍ K NEJSTARŠÍM PAMÁTKÁM NA PODZVIČINSKU. PRVNÍ ZMÍNKA O NĚM POCHÁZÍ Z ROKU 1267. PŮVODNĚ ROMÁNSKÝ KOSTEL, ZE KTERÉHO DO DNEŠNÍ DOBY ZŮSTALA POUZE ROTUNDOVITÁ APSIDA. KONCEM 13. STOLETÍ BYL PŘISTAVĚN GOTICKÝ PRESBYTÁŘ A LOĎ, BAROKNĚ UPRAVENÁ V ROCE 1718. V ROCE 1854 BYLA POSTAVENA VĚŽ S NOVÝM ZVONEM.
U BOČNÍHO VCHODU DO KOSTELA JE NÁPADNÝ VELKÝ KÁMEN SE DVĚMA JAMKAMI, JAKOBY VYTLAČENÝMI STÁLÝM KLEČENÍM. PODLE POVĚSTI JSOU DOLÍKY V KAMENI OTISKY KOLEN SV. PETRA, PATRONA KOSTELA, KTERÝ NA NĚM VKLEČE PROSIL O MILOST NAD VESNIČKOU A KOSTELÍKEM. VESNIČKA MĚLA BÝT POTRESTÁNA ZA TO, ŽE VESNIČANÉ VEDLI NEZŘÍZENÝ ŽIVOT, V DOBĚ BOHOSLUŽEB VYHLEDÁVALI KRČMU A VEDLI ROUHAVÉ ŘEČI. SV. PETR KOSZELÍK ZACHRÁNIL, ALE VESNICE SE I S OBYVATELI PROPADLA.
U KOSTELÍKA ŽIL VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ POSLEDNÍ POUSTEVNÍK V ČECHÁCH AUGUSTIN HOŘENÍ, ŘEHOLNÍM JMÉNEM PETR REGULATUS. BYL TO ON, KTERÝ STÁL U ZRODU MYŠLENKY NA VYBUDOVÁNÍ KŘÍŽOVÉ CESTA A TAKÉ ON JI NA VLASTNÍ NÁKLADY POŘÍDIL. ČTRNÁCT KAMENNÝCH SLOUPKŮ SLOUŽILO SVÉMU ÚČELU AŽ DO ROKU 1930. PAK CESTA JIŽ POUZE CHÁTRALA.
ROZPADLÉHO TORZA SE UJALO MĚSTO LÁZNĚ BĚLOHRAD A PROVEDLO JEHO OBNOVU. STÁVAJÍCÍ KŘÍŽOVÁ CESTA BYLA OTEVŘENA NA VELKÝ PÁTEK DNE 29. BŘEZNA ROKU 2002 A VYSVĚCENA KRÁLOVÉHRADECKÝM SVĚTÍCÍM BISKUPEM P. JOSEFEM KAJNEKEM. ČTRNÁCT BIBLICKÝ VÝJEVŮ NAMALOVAL MÍSTNÍ VÝTVARNÍK FRANTIŠEK KOUBEK.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?