AREÁL KOSTELA SV. JAKUBA STARŠÍHO, APOŠTOLA
KŘÍŽOVÁ CESTA V DOLNÍM LÁNOVĚ
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST – DĚKANSTVÍ VRCHLABÍ
NA DOSTAVBĚ RENESANČNÍHO KOSTELA V LETECH 1599 AŽ 1601 MĚL PODÍL I CARLO VALMADI
OBEC DOLNÍ BYLA ZALOŽENA VE 13. STOLETÍ. VELKOU OSOBNOSTÍ PRO OBEC BYL KRYŠTOF Z GENDORFU, KTERÝ SE ZASLOUŽIL O HOSPODÁŘSKÉ VYUŽÍVÁNÍ BOHATSTVÍ HOR A PODHŮŘÍ A JEJICH LESŮ. PRVNÍ OFICIÁLNÍ A NEJSTARŠÍ ZMÍNKA O LÁNOVĚ POCHÁZÍ Z ROKU 1355, KDY JEHO JMÉNO ČTEME JAKO LANGNOW, NEBO LANGNAW. JDE O OBEC, KTERÁ VZNIKÁ V ÚDOLÍ MALÉHO LABE, A PRÁVĚ I SOUČASNÁ ZÁSTAVBA OBCE JE SOUSTŘEDĚNA V TOMTO ÚDOLÍ PODÉL SILNICE SPOJUJÍCÍ OBEC LÁNOV A MĚSTO HOSTINNÉ.
TROJLODNÍ RENESANČNÍ KOSTEL SV. JAKUBA STARŠÍHO SE NACHÁZÍ NA TÁHLÉM NÁVRŠÍ NAD ÚDOLÍM MALÉHO LABE, KTERÉMU SE ŘÍKÁ KOSTELNÍ VRCH. MÍSTO K VÝSTAVBĚ KOSTELA NEBYLO VYBRÁNO NÁHODNĚ, DOLNÍ LÁNOVSKÝ DVŮR BYL NA POČÁTKU NOVOVĚKU NEJBOHATŠÍ Z LÁNOVÝCH VSÍ V ÚDOLÍ ŘÍČKY. NA POČÁTKU 17. STOLETÍ ZDE PŮSOBIL MÍSTNĚ VÝZNAMNÝ LUTERÁNSKÝ PASTOR VALERIÁN BAYER /TENTO DUCHOVNÍ A KRONIKÁŘ, RODÁK Z TRUTNOVA, PŮSOBIL V SEVERNÍCH ČECHÁCH; MEZI LÉTY 1601 AŽ 1609 SEPSAL FARNÍ KRONIKU DOLNÍHO LÁNOVA/. V ROCE 1624 BYL VŠAK VYHNÁN DO EXILU A KOSTEL PŘEŠEL POD KATOLICKOU SPRÁVU.
RELIÉF SV. JAKUBA NA KOSTELNÍ VĚŽI
ZÁKLADY STAVBY KOSTELA POCHÁZEJÍ Z LET 1511 – 1518. TEHDY BYLA VYBUDOVÁNA UTRAKVISTICKÁ KAPLE, COŽ JE SOUČASNÝ PRESBYTÁŘ A SAKRISTIE, A TAKÉ SAMOSTATNĚ STOJÍCÍ ZVONICE. POKRAČOVÁNÍ VÝSTAVBY PAK ALE POKRAČOVALO AŽ V LETECH 1599 AŽ 1603. K TÉ BYL POVOLÁN ITALSKÝ ARCHITEKT CARLO VALMADI, PŮSOBÍCÍ TEHDY NA PANSTVÍ HANIBALA Z VALDŠTEJNA. DO DANÉ DISPOZICE PROVEDL VESTAVBU LODI A VYTVOŘIL TAK KOMPAKTNÍ CELEK. PŮVODNÍ KAPLI PROMĚNIL V PRESBYTÁŘ, A NAD SAKRISTIÍ ZŘÍDIL ORATOŘ, KTEROU OTEVŘEL DO PROSTORU KNĚŽIŠTĚ DVĚMA PŮLKRUHOVÝMI ARKÁDAMI. K JIŽNÍ BOČNÍ LODI PŘILÉHAJÍCÍ ZVONICI PŘEMĚNIL VALMADI DOSTAVBOU DRUHÉHO PATRA VE VĚŽ S RENESANČNÍM PŮLKRUHOVÝM PORTÁLEM S DATACÍ 1603 A RELIÉFEM SV. JAKUBA. TUTO VALMADIHO PODOBU SI KOSTEL UCHOVAL AŽ DO DNEŠNÍ DOBY.
JEDNO Z MÁLA STOJÍCÍCH ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
VYDUTÁ MUŠLE ZDOBÍ HORNÍ ČÁST NIKY
V OHRADNÍ ZDI HŘBITOVA STOJÍ A BOHUŽEL NĚKDY I LEŽÍ JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY. TA JSOU ZHOTOVENA Z ČERVENÉHO PÍSKOVCE O VÝŠCE DOSPĚLÉHO ČLOVĚKA. KAPLIČKY MAJÍ DELŠÍ DŘÍK BEZ PATKY, KTERÝ JE V PŘEDNÍ ČÁSTI OTEVŘEN NIKOU, KTERÁ JE V HORNÍ SEGMENTOVITÉ ČÁSTI ZAKONČENA VYDUTOU MUŠLÍ. MUŠLE PRAVDĚPODOBNĚ NENÍ V NIKÁCH UPLATNĚNA NÁHODOU, ALE SOUVISÍ SE SVATOJAKUBSKÝMI POUTĚMI DO ŠPANĚLSKÉ COMPOSTELY. TVAR MUŠLE BYL PŘEBRÁN Z PODOBY LASTURY HŘEBENATKY JAKUBSKÉ, KTERÉ JIŽ VE STŘEDOVĚKU SLOUŽILY JAKO ODZNAK POUTNÍKŮ PŘI VÝŠE ZMÍNĚNÝCH POUTÍCH. ZDE NA KŘÍŽOVÉ CESTĚ PAK SYMBOLIZUJE ZASVĚCENÍ KOSTELA. DŘÍK JE V HORNÍ ČÁSTI ZAKONČEN TROJÚHELNÍKOVOU HLAVICÍ, VE KTERÉ JE VYTESÁNO ČÍSLO ZASTAVENÍ. KŘÍŽOVÁ CESTA PRÝ BYLA ZALOŽENA V ROCE 1741 A FINANCOVÁNA Z VÝTĚŽKU OBECNÍ SBÍRKY /ZIRM, ROLAND. DIE KLEINE ELBETAL NIEDERLANGENAU IM RIESENGEBIRGE SUDETENLAND. BAND 1. MARKTOBERDORF : HEIMATKREIS HOHENELBE/RIESENGEBIRGE E.V., 2002/.
JEDEN ZE ZACHOVANÝCH NÁPISŮ NA SPODNÍ ČÁSTI DŘÍKU
VĚTŠINA ZSTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY SKONČILA TAKTO
KOSTEL SV. JAKUBA STARŠÍHO VYTVÁŘÍ SPOLU S PŘILEHLÝM HŘBITOVEM HODNOTNÝ AREÁL A ZÁROVEŇ KRAJINOU DOMINANTU. BOHUŽEL BYL STAV KOSTELA POZNAMENÁN ODSUNEM SUDETSKÝCH NĚMCŮ I NÁSLEDNÝM NEDOSTATKEM PENĚZ V DOBÁCH SOCIALISMU, JAKOŽ I TVRDOU KOLEKTIVIZACÍ ZDEJŠÍCH VSÍ. PŘESTO JE KOSTEL JEDNOU Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH STAVEB ČESKÉ RENESANCE.
POHLED PŘES OHRADNÍ ZEĎ HŘBITOVA NA LÁNOVSKOU FARU A HŘEBEN KRKONOŠ
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?