KŘÍŽOVÁ CESTA V HRADCI NAD MORAVICÍ
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST HRADEC NAD MORAVICÍ
ZAKLADATELKOU KŘÍŽOVÉ CESTY NA KOPCI KALVÁRIE BYLA ANNA MARIE MAGDALÉNA THOMAGNINI (1709 – 1769), NEJSTARŠÍ DCERA WOLFA KONRÁDA Z NEFFZERNU, KTERÝ KOUPIL V ROCE 1733 HRADECKÉ PANSTVÍ, A MATKA WOLFGANGA KARLA Z NEFFZERNU, KTERÝ BYL DRUHÝM A POSLEDNÍM MAJITELEM PANSTVÍ Z TOHOTO RODU (DO ROKU 1777). PROVDANÁ BYLA ZA SVOBODNÉHO PÁNA JANA JOSEFA THOMAGNINIHO.
ÚSTNÍ PODÁNÍ VYPRAVUJE, ŽE TATO HRABĚNKA MĚLA JEDNOU ŽIVÝ SEN, V NĚMŽ SE JÍ ZJEVIL OZÁŘENÝ KOPEC VÝCHODNĚ OD ZÁMKU, K JEHOŽ VRCHOLU STOUPAL Z ÚDOLÍ PO KAMENITÉ CESTĚ KRISTUS A OD PODOLÍ JEJ NÁSLEDOVALY ZÁŘÍCÍ POSTAVY NESOUCÍ JEHO KŘÍŽ. TOTO ZJEVENÍ PŘIVEDLO ZBOŽNOU ŠLECHTIČNU NA MYŠLENKU ZŘÍDIT PODÉL CESTY NA KOPEC KŘÍŽOVOU CESTU. TVOŘILO JI ČTRNÁCT MOHUTNÝCH DŘEVĚNÝCH SLOUPŮ S JEDNODUCHÝMI ŘEZBOVANÝMI RELIÉFY KRISTOVA UTRPENÍ. BYLY VZTYČENY ZAČÁTKEM 60. LET 18. STOLETÍ. UŽ ZA FARÁŘE P. ANTONÍNA KOŘISTKY (FARÁŘEM V HRADCI V LETECH 1758 – 1770) VYKONÁVALI KAŽDOROČNĚ V ZÁŘÍ LIDÉ FARNOSTI POBOŽNOST KŘÍŽOVÉ CESTY PODÉL ZASTAVENÍ KE KŘÍŽI NA VRCHOLU KALVÁRIE.
DNE 1. KVĚTNA ROKU 1764 ZALOŽIL HRABĚNČIN SYN WOLFGANG KAREL Z NEFFZERNU FUNDACI NA ÚDRŽBU TÉTO KŘÍŽOVÉ CESTY.
PO TÉMĚŘ STU LETECH BYLY SLOUPY JIŽ ZNAČNĚ ZCHÁTRALÉ, PROTO ZA FARÁŘE P. FRANTIŠKA KROBOTA (FARÁŘEM V LETECH 1848 – 1886) BYLY POSTAVENY NYNĚJŠÍ ZDĚNÉ VÝKLENKOVÉ KAPLIČKY A V NICH BYLY NA PLECHU MALOVANÉ VÝJEVY O UMUČENÍ PÁNĚ. KÁMEN NA STAVBU KAPLIČEK VYVEZL NA KOPEC ROLNÍK JAKUB KUZNÍK Z PODOLÍ. NOVÉ KAPLIČKY VYSVĚTIL 21. ZÁŘÍ 1856 KVARDIÁN MINORITŮ V OPAVĚ P. FILIP MOHAPEL ZA POČETNÉ ASISTENCE SLEZSKÝCH KNĚŽÍ.
NÁPISY NA KAPLIČKÁCH JSOU PSÁNY HISTORICKOU PODOBOU ČEŠTINY ZVANOU BIBLIČTINA (ŠLO VLASTNĚ O JAZYK BIBLE KRALICKÉ), KTEROU SE V ČESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU PSALO OD KONCE 16. STOLETÍ. KAPLIČEK BYLO POSTAVENO TŘINÁCT; ZASTAVENÍ XII. TVOŘÍ NA TEMENI KOPCE ŽULOVÝ KŘÍŽ S VYTESANÝM NÁPISEM „DOKONÁNO JEST. JAN 19.50“.
V ROCE 1876 DAL FARÁŘ P. VALENTIN ŠENTENSKÝ NA ÚPATÍ KOPCE VYSTAVĚT KAPLI GETSEMANSKOU. V ROCE 1889 BYLA NAMÍSTO PLECHOVÉ KRYTINY NA STŘECHY VŠECH KAPLIČEK POLOŽENA BŘIDLICE. ROVNĚŽ PLECHOVÉ OBRÁZKY BYLY NAHRAZENY NYNĚJŠÍMI PORCELÁNOVÝMI RELIÉFY, POCHÁZEJÍCÍMI Z DÍLNY PORCELÁNKY VILLEROY A BOCH Z NĚMECKÉHOMERZIGU. POSVĚTIL JE OPAVSKÝ PROBOŠT ŘÁDUNĚMECKÝCH RYTÍŘŮ P. MAXMILIÁN FINK.
PĚT METRŮ OD VRCHOLOVÉHO KŘÍŽE NA KALVÁRII BYL V ROCE 1880 DO ZEMĚ ZASAZEN PAMĚTNÍ KÁMEN S TEXTEM “POCHYBOVAČI, JENŽ O BOHU A JEHO VŠEMOHOUCNOSTI MUDRUJEŠ, ROZHLÉDNI SE, ROZVAŽ A UMLKNI“. JEHO AUTOREM JE KNĚZ ADOLF KUZNÍK, SYN VÝŠE ZMÍNĚNÉHO ROLNÍKA JAKUBA KUZNÍKA, POZDĚJŠÍ FARÁŘ V JEZERNICI, KTERÝ JE POHŘBEN NA HRADECKÉM HŘBITOVĚ PŘED KOSTELEM SV. JAKUBA.
POUTĚ NA KALVÁRII SE KONALY VŽDY V MĚSÍCI ZÁŘÍ KOLEM SVÁTKU POVÝŠENÍ SV. KŘÍŽE. V ROCE 1936 PSALY NOVINY O ÚČASTI VÍCE NEŽ 2000 POUTNÍKŮ.
PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE BYLO POŘÁDÁNÍ POUTÍ HNED V ZÁŘÍ 1945 OBNOVENO. MEZI FARNÍKY SE OPĚT VYNOŘILA DÁVNÁ TOUHA POSTAVIT NA VRCHOLU KALVÁRIE KAPLI. ZÁMĚR PODPOROVAL FARÁŘ P. JAN VÁŽANSKÝ I TEHDEJŠÍ KAPLAN P. JOSEF GOTTFRIED. MEZI OBČANY SE KONALY PENĚŽNÍ SBÍRKY, K REALIZACI VŠAK JIŽ NEDOŠLO. POSLEDNÍ POUŤ SE KONALA V ZÁŘÍ ROKU 1950. PAK BYLY POUTĚ ZAKÁZÁNY. OBNOVY SE DOČKALY AŽ PO OSMNÁCTI LETECH, PŘESNĚ 22. ZÁŘÍ ROKU 1968; POTÉ SE KONALY JEŠTĚ V ROCE 1969 A V ROCE 1970. PAK VŠAK BYLY OPĚT ZAKÁZÁNY.
NA DALŠÍ POUŤ SI MUSELI VĚŘÍCÍ POČKAT DALŠÍCH DVACET LET. TEPRVE 9. ZÁŘÍ ROKU 1990 SE V ODPOLEDNÍCH HODINÁCH KONALA POUŤ, KTERÉ SE ZÚČASTNILO NA 1000 VĚŘÍCÍCH. OD TOHOTO ROKU SE VĚŘÍCÍ NEJEN HRADECKÉ FARNOSTI VYDÁVAJÍ NA SVOU SLEZSKOU KALVÁRII K POBOŽNOSTI KŘÍŽOVÉ CESTY KAŽDOROČNĚ.
V LETECH 2005 AŽ 2008 BYLA KŘÍŽOVÁ CESTA RESTAUROVÁNA VČETNĚ PORCELÁNOVÝCH RELIÉFŮ; DO KAPLIČEK VŠAK JIŽ ORIGINÁLY NEBYLY VRÁCENY A NA JEJICH MÍSTA BYLY ZHOTOVENY VĚRNÉ KOPIE.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?