KŘÍŽOVÁ CESTA U BRANIŠOVA
KŘÍŽOVÁ CESTA U BRANIŠOVA
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST TOUŽIM
ZŘÍCENINA BAROKNÍHO POUTNÍHO KOSTELA SV. BLAŽEJE
NA BŘEHU BLAŽEJSKÉHO RYBNÍKA DNES STOJÍ RUINA NĚKDEJŠÍ SLAVNÉ POUTNÍ KAPLE SV. BLAŽEJE. V DÁVNÉ HISTORII TO BYLO JEDNO Z VELMI NAVŠTĚVOVANÝCH MÍST TEPELSKÉHO KRAJE. V ROCE 1880 SE TU UVÁDĚLO DOKONCE ŠEST BOHOSLUŽEB ZA JEDINÝ DEN. HLAVNÍ POUTNÍ SLAVNOST SE ALE NEKONALA NA DEN SV. BLAŽEJE 3. ÚNORA, ALE AŽ TŘETÍ NEDĚLI PO LETNICÍCH NA PŘELOMU ČERVNA A ČERVENCE. VELKÁ LIDOVÁ POUŤ ZVÁNA KAPELNÍ SLAVNOST.
KOLEM ROKU 1230 PŘENECHAL KRÁL VÁCLAV I. TENTO KOUT ZEMĚ SVÉ MATCE KONSTANCII UHERSKÉ, VDOVĚ PO PŘEMYSLU OTAKARU I. STŘEDOVĚKÝ DVŮR JANOV STÁVAL NA MÍSTĚ DNEŠNÍHO BLAŽEJSKÉHO RYBNÍKA A V ROCE 1320 JEJ OD ABRAHAMA ZE SYCHLICE A JEHO SYNA HARANTA ZA 210 MAREK TĚŽKÝCH PRAŽSKÝCH GROŠŮ ODKOUPIL PREMONSTRÁTSKÝ KLÁŠTER V TEPLÉ. PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH DVŮR JANOV ZCHÁTRAL A OPAT ZIKMUND V ROCE 1476 NECHAL NA JEHO MÍSTĚ ZALOŽIT RYBNÍK, NAZÝVANÝ PO STALETÍ JANOWEC, A TEPRVE NOVĚJI – OD ROKU 1878 - „KAPERLTEICH“.
HLAVNÍ LOĎ KOSTELA SV. BLAŽEJE
NA MÍSTĚ DNEŠNÍHO POUTNÍHO KOSTELA PODLE TEPELSKÝCH ANÁLŮ STÁVAL STARŠÍ KOSTEL JIŽ V ROCE 1320. BAROKNÍ KOSTEL SV. BLAŽEJE BYL POSTAVEN ZA TEPELSKÉHO OPATA RAIMUNDA III. V LETECH 1732-1733 A ROKU 1734 NÁSLEDOVALA KONSEKRACE KOSTELA. JMÉNO STAVITELE NENÍ V LISTINÁCH BOHUŽEL UVEDENO. NA VYSOKÉ ŠINDELOVÉ STŘEŠE BYLA POSAZENA NA VRCHOL PRESBYTÁŘE SANKTUSOVÁ VĚŽIČKA S CIBULOVITOU STŘÍŠKOU POKRYTOU ŠINDELEM. HLAVNÍ OLTÁŘ MĚL OBRAZ SV. BLAŽEJE, SKLÁNĚJÍCÍHO SE NAD UZDRAVOVANÝM NEMOCNÝM. KOSTEL VYHOŘEL VE ČTVRTEK NA BOŽÍ TĚLO V ROCE 1957, KDYŽ BYL ZASAŽEN BLESKEM A OD TÉ DOBY JE ZŘÍCENINOU.
INTERIÉR KOSTELA
KŘÍŽOVÁ CESTA LEŽÍ NA BŘEHU BLAŽEJSKÉHO RYBNÍKA
PO STALETÍ BYL KOSTEL MAJETKEM TEPELSKÉHO KLÁŠTERA A TEPRVE NA SKLONKU 20. STOLETÍ SE OBJEKT DOSTAL DO MAJETKU MĚSTA TOUŽIM, KTERÉ JEJ DÁLE VĚNOVALO BISKUPSTVÍ PLZEŇSKÉMU. V ROCE 2007 BYLA RUINA POUTNÍHO KOSTELA PŘEVEDENA OBČANSKÉMU SDRUŽENÍ CESTA Z MĚSTA.
V LISTOPADU ROKU 2012 BYL VÝŠE ZMÍNĚNÝM SDRUŽENÍM REALIZOVÁN PROJEKT INSTALACE KAMENNÉ KŘÍŽOVÉ CESTY ZA PODPORY INICIATIVY PLZEŇ – EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY 2015. ČTRNÁCT TRACHYTOVÝCH KAMENŮ /VÝLEVNÉ MAGMATICKÉ HORNINY, KTERÉ NEOBSAHUJÍ KŘEMEN/ Z DÍLNY VOJTĚCHA SOUKUPA BYLO UMÍSTĚNO ZÁPADNĚ OD RUINY KOSTELA, MEZI BŘEH BLAŽEJSKÉHO RYBNÍKA A KAPLI. ČTRNÁCTÉ ZASTAVENÍ JE PŘÍMO V RUINÁCH NA MÍSTĚ OLTÁŘE.
TŘETÍ ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
A CO O MÍSTĚ SAMÉM ŘÍKÁ AUTOR KŘÍŽOVÉ CESTY, KAMENOSOCHAŘ VOJTĚCH SOUKUP: „VLOŽIT LIDSKÉHO DUCHA ZPĚT DO MÍST, KDE BYL PO STALETÍ PŘIROZENĚ UDRŽOVÁN A NEDÁVNOU HISTORIÍ NAŠÍ ZEMĚ BYLA TATO KONTINUITA ZPŘETRHÁNA. TO BYLO HESLO CELÉ PRÁCE. V TOMTO PROJEKTU NEŠLO JEN O VÝTVARNÁ DÍLA ZASAZENÁ DO VÝJIMEČNÝCH MÍST. TA SE V TOMTO PŘÍPADĚ STÁVALA POUZE NOSITELEM ODKAZU, KTERÝ JE POTŘEBA ZAJISTIT A UDRŽET PRO DALŠÍ GENERACE. A TAKÉ TO, ŽE BRANIŠOV BYLO VÝZNAMNÉ DUCHOVNÍ CENTRUM.
DŮLEŽITÝ MOMENT SPATŘUJI I V SOUSEDSTVÍ LEŽÍCÍMU KLÁŠTERU NOVÝ DVŮR, KTERÝ JE OD BRANIŠOVA VZDÁLEN JEN NĚKOLIK KILOMETRŮ A JEHOŽ HLAVNÍ PŘÍSTUPOVÁ CESTA OD PLZNĚ ČI KARLOVÝCH VARŮ, JE I HLAVNÍ CESTOU K BRANIŠOVU. V TOMTO OHLEDU JSEM ZAČAL PŘEMÝŠLET O REALIZACI KŘÍŽOVÉ CESTY, KTERÁ BY MOHLA SLOUŽIT PŘÍPADNÝM NÁVŠTĚVNÍKŮM JAKO PŘEDSUNUTÝ DUCHOVNÍ BOD PŘI CESTĚ DO KLÁŠTERA A TÍM OŽIVIT TOTO TÉMĚŘ ZAPOMENUTÉ MÍSTO.
VE SVÉ PODSTATĚ SE JEDNÁ O SYMBOLICKOU KŘÍŽOVOU CESTU, POČET KAMENŮ ODPOVÍDÁ ČTRNÁCTI ZASTAVENÍM, PŘIČEMŽ ČTRNÁCTÉ JE PŘÍMO V KOSTELE SV. BLAŽEJE NA MÍSTĚ OLTÁŘE. TÍM JE VYTVOŘEN STŘEDOBOD CELÉ KŘÍŽOVÉ CESTY, KOSTELA, A TÍM PÁDEM TAKÉ CELÉHO ŠIRŠÍHO OKOLNÍHO PROSTORU. Z PTAČÍ PERSPEKTIVY TVOŘÍ SPIRÁLU, KTERÁ NÁS VRACÍ TAM, KDE JE TO DŮLEŽITÉ... PADAJÍCÍ NEBO DROBNĚJŠÍ KAMENY SYMBOLIZUJÍ JEŽÍŠOVI PÁDY POD KŘÍŽEM, HORIZONTÁLNÍ KÁMEN S TRÁMKEM ZASE SAMOTNÉ UKŘIŽOVÁNÍ“.
ZASTAVENÍ JEDENÁCTÉ
ČTRNÁCTÉ ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY NA MÍSTĚ OLTÁŘE
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?