PŘÍBĚH KUTNOHORSKÉHO ŘEZBÁŘE
V DLOUHÉ HISTORII STAROBYLÉHO MĚSTA KUTNÉ HORY NA JEHO ÚZEMÍ ŽILA ČI DLOUHODOBĚ PRACOVALA ŘADA VYNIKAJÍCÍCH ŘEMESLNÍKŮ, KTEŘÍ SLÁVU MĚSTA ŠÍŘILI PO CELÉ MONARCHII, RESPEKTIVE PO CELÉ REPUBLICE. JEDNÍM Z TĚCHTO VZÁCNÝCH LIDÍ BYL I UMĚLECKÝ ŘEZBÁŘ, SOCHAŘ A RESTAURÁTOR BOHUMIL BEK. AČ NEBYL RODILÝM KUTNOHORÁKEM, PRAKTICKY PŮLSTOLETÍ SVÉHO ŽIVOTA NEODMYSLITELNĚ SPOJIL S NAŠÍM MĚSTEM.
NARODIL SE 24. DUBNA 1879 V MALÉ VESNIČCE SVATÝ JIŘÍ NEDALEKO VYSOKÉHO MÝTA, A TO DO VÁŽENÉ RODINY SPRÁVCŮ A ŘÍDÍCÍCH UČITELŮ ZDEJŠÍ ŠKOLY. UČITELOVÁNÍ SE V BEKOVĚ RODINĚ DĚDILO Z OTCE NA SYNA PO CELÝCH DLOUHÝCH STO LET. BOHUMIL VŠAK PROKÁZAL VLOHY ZCELA JINÉ, BYL MANUÁLNĚ ZRUČNÝ A VÝBORNÝ KRESLÍŘ. V ROCE 1894, TEDY VE SVÝCH 15 LETECH, ZAČÍNÁ PROTO DOCHÁZET NA „C.K.ODBORNOU ŠKOLU PRO SPRACOVÁNÍ DŘEVA V CHRUDIMI“, PRVNÍ ROK DO TZV. PŘÍPRAVNY, DALŠÍ TŘI ROKY DO ŘÁDNÉHO STUDIA. ŠKOLU DOKONČUJE V ROCE 1898. O TŘI ROKY POZDĚJI ODCHÁZÍ DO PRAHY A NASTUPUJE DO UMĚLECKÉHO ZÁVODU SOCHAŘSKO-ŘEZBÁŘSKÉHO PANA JOSEFA KREJČÍKA. VYKONÁVÁ VEŠKERÉ ČINNOSTI, KTERÉ SE MU BUDOU POZDĚJI VELICE HODIT – ŘEZBAŘÍ, KRESLÍ A POZDĚJI I ZAČÍNÁ SAMOSTATNĚ ŘÍDIT DÍLNU. NADÁLE SE ROVNĚŽ SNAŽÍ VE SVÉM ŘEMESLE ZDOKONALOVAT. NA PODZIM ROKU 1903 ZAČÍNÁ NAVŠTĚVOVAT MISTROVSKÝ KURS TRUHLÁŘSKÝ A NÁBYTKÁŘSKÝ PŘI TECHNOLOGICKÉM MUZEU V PRAZE A PO JEHO DOKONČENÍ VSTUPUJE DO UČENÍ SPOLEČENSTVA TRUHLÁŘŮ KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, NA JEHOŽ KONCI ZÍSKÁVÁ ZAVÝUČNÍ LIST SPOLEČENSTVA.
V ROCE 1909 PŘICHÁZÍ BOHUMIL BEK DO KUTNÉ HORY A ZAKLÁDÁ ZDE ŘEZBÁŘSKOU DÍLNU. NEPŘICHÁZÍ VŠAK DO NEZNÁMÉHO PROSTŘEDÍ. HISTORICKÉ MĚSTO NAVŠTĚVUJE OD SVÝCH STUDENTSKÝCH LET PRAVIDELNĚ A PŘI SVÝCH ČASTÝCH NÁVŠTĚVÁCH ZDE NACHÁZÍ I SVOU CELOŽIVOTNÍ LÁSKU. JEHO VYVOLENOU JE SLEČNA ALOISIE POKORNÁ, DCERA JOSEFA V. POKORNÉHO, ZVANÉHO PIKULÍK, VELICE NADANÉHO VLASTENECKÉHO BÁSNÍKA A DRAMATIKA, KTERÝ BYL V CIVILNÍM POVOLÁNÍ ŠEVCEM. A PRÁVĚ TCHÁN PŘISPÍVÁ VELKOU MĚROU KE KOUPI DOMU ČP. 283 V KLÁŠTERSKÉ ULICI (DNEŠNÍ ULICE KRÁLE JIŘÍHO Z PODĚBRAD), KTERÝ SE NA DLOUHÝCH PADESÁT LET STÁVÁ ZÁZEMÍM BEKOVY ŘEZBÁŘSKÉ FIRMY.
„ODBORNÝ ZÁVOD SOCHAŘSKO-ŘEZBÁŘSKÝ PRO NOVÉ A RESTAURAČNÍ UMĚLECKÉ PRÁCE KOSTELNÍ“- TAK ZNĚL OFICIÁLNÍ NÁZEV NOVÉHO ZÁVODU. PŘÍZEMÍ DOMU BYLO PŘESTAVĚNO NA DÍLNY, PATRO PAK VYUŽÍVAL MAJITEL PRO SEBE A SVOU RODINU A TAKÉ K UBYTOVÁNÍ NĚKOLIKA ZAMĚSTNANCŮ. ZÁVOD NEPŘETRŽITĚ FUNGOVAL AŽ DO 50. LET 20. STOLETÍ, KDY SE PO BEKOVĚ SMRTI DOSTÁVÁ POD NÁRODNÍ SPRÁVU A JE ZAČLENĚN DO SDRUŽENÉHO KOMUNÁLNÍHO PODNIKU MĚSTA. JAK JE PATRNÉ Z NEJRŮZNĚJŠÍ FIREMNÍ KORESPONDENCE, ZAŽÍVÁ ZÁVOD PO CELOU DOBU SVÉ EXISTENCE OBDOBÍ VELKÉ PROSPERITY STŘÍDAJÍCÍ SE S ČASOVÝMI FÁZEMI, NAPLNĚNÝMI STRACHEM O EXISTENCI RODINY, ZAMĚSTNANCŮ I CELÉ FIRMY. ZDÁ SE VŠAK, ŽE TYTO VYHROCENÉ MEZNÍ SITUACE NEBYLY ZPŮSOBENY ANI TAK HOSPODÁŘSKOU KRIZÍ A Z NÍ PLYNOUCÍM NEDOSTATKEM PRACOVNÍCH ZAKÁZEK. VŽDYŤ ZNAČNÉ MNOŽSTVÍ MÍST, KDE SE DNES MŮŽEME S BEKOVÝMI PRACEMI SETKAT, NASVĚDČUJE SPÍŠE O OPAKU. HLAVNÍ PŘÍČINU PROBLÉMŮ TAK MŮŽEME HLEDAT HLAVNĚ V ZOUFALÉ PLATEBNÍ MORÁLCE VĚTŠINY OBJEDNAVATELŮ, A SKRYTĚ TAKÉ V CENOVÉM PODHODNOCOVÁNÍ VYRÁBĚNÉHO DÍLA SAMOTNÝM MISTREM, SNAD V DOBRÉ VÍŘE SNADNĚJI PRODAT.
ZAMĚŘENÍ FIRMY BYLO PRO JEHO ZAKLADATELE OD SAMÉHO POČÁTKU JASNÉ. SNAD PRÁVĚ ROKY STRÁVENÉ U JOSEFA KREJČÍKA URČILY CESTU A SMĚR VÝVOJE NOVÉHO ZÁVODU. URČITĚ TAKÉ CHMURNÁ DOBA I. SVĚTOVÉ VÁLKY A NA NI NAVAZUJÍCÍ VLNA NÁRODNOSTNÍHO CÍTĚNÍ, SPOJENÁ SE VZNIKEM NOVÉ REPUBLIKY, DALA V MNOHA PŘÍPADECH PODNĚT K BUDOVÁNÍ NOVÝCH KAPLÍ A KOSTELŮ ČI ALESPOŇ K ČÁSTEČNÉMU NEBO ÚPLNÉMU PŘEVYBAVENÍ JEJICH INTERIÉRŮ. BYLO PROTO LOGICKÉ, ŽE ŘADA BEKOVI PODOBNÝCH MAJITELŮ FIREM A ZÁVODŮ BYLA ORIENTOVÁNA PRÁVĚ TÍMTO SMĚREM.
CO TEDY BYLO HLAVNÍM VÝROBNÍM ARTIKLEM ODBORNÉHO ZÁVODU? JE MOŽNÉ CITOVAT SAMOTNÉHO MISTRA BEKA, KTERÝ V JEDNOM Z FIREMNÍCH KATALOGŮ PÍŠE: „ZÍSKANÉ ZKUŠENOSTI, JAKOŽ I DOSTATEK DOVEDNÝCH A ŠKOLENÝCH PRACOVNÍCH SIL MI UMOŽŇUJÍ SEBEVĚTŠÍ PRÁCE KOSTELNÍ JAKO OLTÁŘE, SOCHY, KAZATELNY, BOŽÍ HROBY, JESLIČKY, KŘÍŽOVÉ CESTY RELIÉFNÍ I MALOVANÉ, KŘÍŽE PRO ŠKOLY, ZPOVĚDNICE, ZÁBRADLÍ, LAVICE, KLEKÁTKA, SVÍCNY, PULTÍKY, KROPENKY, KONSOLY, BALDACHÝNY A OSTATNÍ VNITŘNÍ ZAŘÍZENÍ KOSTELNÍ V ČASE NEJKRATŠÍM, LEVNĚ A CO NEJLÉPE PROVÉSTI“. NESMÍME TAKÉ ZAPOMENOUT NA MONUMENTÁLNÍ VENKOVNÍ CESTY KŘÍŽOVÉ ČI NA MNOŽSTVÍ SLOŽITÝCH RESTAURÁTORSKÝCH POČINŮ. A NEBYL TO SORTIMENT JEN RYZE CÍRKEVNÍ, KTERÝ ZE ZÁVODU ODCHÁZEL K ZÁKAZNÍKŮM. BYLY TO VĚCI DENNÍ POTŘEBY, BYTOVÝ NÁBYTEK, DÁRKOVÉ A UPOMÍNKOVÉ PŘEDMĚTY A V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ I VELICE PŮVABNÉ A KRÁSNÉ LOUTKY.
ROZLEHLÝ KRAJ POD ORLICKÝMI HORAMI, RODNÝ KRAJ BEKŮV A KRAJ JEHO MLÁDÍ, BYL ODJAKŽIVA MÍSTEM VELICE ZRUČNÝCH LIDÍ, ŠIKOVNÝCH ŘEMESLNÍKŮ, A TO ZVLÁŠŤ PLATILO O BETLEMÁŘÍCH. PRÁVĚ DOBU, KDY ZDE MLADÝ BEK DOSPÍVAL, TEDY PŘELOM 19. A 20. STOLETÍ, MŮŽEME OZNAČIT ZA ZLATÝ VĚK TOHOTO KRÁSNÉHO A UŠLECHTILÉHO ŘEMESLA. ZDA ALE PODORLICKÉ BETLEMÁŘSTVÍ MLADÉHO BOHUMILA VÍCE ČI MÉNĚ OVLIVNILO, SE MŮŽEME DNES JIŽ JEN DOMNÍVAT. JEDNO JE VŠAK JISTÉ, JEDEN Z PRVNÍCH A TAKÉ HLAVNÍCH VÝROBNÍCH ARTIKLŮ NOVĚ VZNIKLÉHO ŘEZBÁŘSKÉHO ZÁVODU V KUTNÉ HOŘE BYLY PRÁVĚ KOSTELNÍ JESLIČKY.
DALO BY SE PŘEDPOKLÁDAT, ŽE PODOBNÝCH VÝROBKŮ SE DO SOUČASNOSTI ZACHOVÁ JEN MINIMUM. VŽDYŤ DVĚ HRŮZOSTRAŠNÉ VÁLKY I NEPŘÍZNIVÉ OBDOBÍ KE VŠEMU CÍRKEVNÍMU, NEDÁVALO PŘÍLIŠ MNOHO NADĚJE, ŽE SE Z TĚCHTO PAMÁTEK NĚCO UCHOVÁ. JE PROTO POTĚŠUJÍCÍ A POVZBUZUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ, ŽE OBJEVUJEME PRÁVĚ JESLIČEK PANA BEKA V MĚSTSKÝCH I VENKOVSKÝCH KOSTELÍCH JEŠTĚ CELOU ŘADU. PŘESTO PŘI STUDIU BEKOVÝCH BETLÉMŮ JE NUTNÉ ZMÍNIT TEN FAKT, ŽE EXISTUJÍ PRÁCE, KTERÉ NEDÁVAJÍ PŘÍLIŠ MNOHO PROSTORU K JEDNOZNAČNÉMU STANOVISKU, ŽE SE JEDNÁ O PRÁCE JEHO ZÁVODU. PŘEDNÍ ČESKÝ BETLEMÁŘ JAN RODA PŘI SVÝCH STUDIJNÍCH CESTÁCH ZA CHRÁMOVÝMI JESLIČKAMI NA TYTO NEJASNOSTI NĚKOLIKRÁT NARAZIL A UPOZORŇUJE NA NĚ VE SVÝCH ČLÁNCÍCH. VĚŘME, ŽE NAŠE POKRAČUJÍCÍ BÁDÁNÍ PŘISPĚJE K OBJASNĚNÍ AUTORSTVÍ NEMALÉHO POČTU KOSTELNÍCH JESLIČEK A DÁ ODPOVĚDI NA ZATÍM DOSUD NEVYJASNĚNÉ OTÁZKY. URČITĚ BY K TOMU MĚLA BÝT NÁPOMOCNA JAK ZACHOVANÁ A SLUŠNĚ ZASTOUPENÁ ČERNOBÍLÁ FOTODOKUMENTACE A STÁLE NOVĚ SE OBJEVUJÍCÍ LISTINNÝ MATERIÁL, TAK I INTENZIVNÍ KORESPONDENCE S MÍSTY, KDE BY SE PŘÍSLUŠNÁ DÍLA BEKOVA ZÁVODU MĚLA NACHÁZET. DNES PRÁVĚ PODLE DOCHOVANÉ DOKUMENTACE MŮŽEME S JISTOTOU POTVRDIT MNOŽSTVÍ VENKOVSKÝCH A MĚSTSKÝCH SÍDEL, KDE BEKOVY JESLIČKY DĚLAJÍ DOPOSUD RADOST DĚTEM I DOSPĚLÝM A SVOJÍ UMĚLECKOU HODNOTOU ZDOBÍ PROSTORY KOSTELÍKŮ VE VÁNOČNÍM ČASE. PRÁVEM LZE TVRDIT, ŽE KOSTELNÍ JESLIČKY BYLY JEDNÍM Z NEJÚSPĚŠNĚJŠÍCH ARTIKLŮ BEKOVA ZÁVODU A PATŘÍ JIM V HODNOCENÍ VÝROBKŮ PŘEDNÍ MÍSTA.
DŮLEŽITÝM A Z HLEDISKA PRODEJNOSTI I VELICE ŽÁDANÝM SORTIMENTEM BYLY KOSTELNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY. I PRO BEKŮV ZÁVOD ZNAMENALY ZVLÁŠTĚ V PRVNÍ ČTVRTINĚ 20. STOLETÍ DŮLEŽITOU SOUČÁST JEHO VÝROBNÍ ČINNOSTI. NALEZENÉ PÍSEMNÉ DOKLADY I VELICE SLUŠNÁ ČERNOBÍLÁ FOTODOKUMENTACE NÁM PŘIBLIŽUJÍ LOKALITY, DO KTERÝCH ZÁVOD KŘÍŽOVÉ CESTY DODAL OD DOBY SAMOTNÉHO VZNIKU FIRMY AŽ DO KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY. NEJNOVĚJŠÍ BÁDÁNÍ NÁS PAK JEŠTĚ PŘIVEDLO K NALEZENÍ DALŠÍCH LOKALIT, KAM BYLY KŘÍŽOVÉ CESTY DODÁVÁNY JIŽ PO SMRTI BOHUMILA BEKA, TEDY JIŽ V DOBĚ EXISTENCE KOMUNÁLNÍHO PODNIKU.
Z LISTINNÝCH MATERIÁLŮ SE DÁ ROVNĚŽ VELICE PRŮKAZNĚ VYVODIT I DRUHOVÝ SORTIMENT VYRÁBĚNÝCH KŘÍŽOVÝCH CEST. TAK ZJIŠŤUJEME, ŽE NEJŽÁDANĚJŠÍM TYPEM KŘÍŽOVÝCH CEST BYLY OBRAZY PLASTICKÉ ZE DŘEVA ŘEZANÉ, TEDY KŘÍŽOVÉ CESTY RELIÉFNÍ, DÁLE NA PLÁTNĚ MALOVANÉ OBRAZY S RÁMY A UMĚLECKÉ REPRODUKCE S RÁMY. VE VŠEM TOMTO BYLA FIRMA SOBĚSTAČNÁ, A TO VČETNĚ MALBY NA PLÁTNO I VÝROBY REPRODUKCÍ. ZÁROVEŇ DODÁVALA SAMOSTATNÉ RÁMY NA JIŽ EXISTUJÍCÍ OBRAZY A TAKÉ PROVÁDĚLA I ODBORNÉ RESTAUROVÁNÍ POŠKOZENÝCH DĚL. PROZATÍM JSME ZJISTILI ASI PADESÁTKU MÍST, KAM BYLY KŘÍŽOVÉ CESTY ZA EXISTENCE FIRMY DODÁNY. VEDLE ŘADY OBCÍ V ČESKU TO JSOU MĚSTA A DĚDINY VE SLOVENSKÉ REPUBLICE, ALE TAKÉ NAPŘ. MĚSTO WINONA V AMERICKÉM STÁTĚ MINNESOTTA ČI MONTE VIDEO V URUGUAYI.
ZCELA SAMOSTATNOU KAPITOLOU V NAŠEM PŘÍBĚHU O FIRMĚ BOHUMILA BEKA JSOU OLTÁŘE KOSTELŮ A KAPLÍ, VYNIKAJÍCÍ SVÝM ZVLÁŠTNÍM KOUZLEM A OBDIVUHODNOU KRÁSOU. PŘIZNÁVÁME, ŽE JSME VŮBEC NETUŠILI, ŽE JEŠTĚ DNES JE MOŽNÉ DOLOŽIT EXISTENCI ŘADY TĚCHTO ÚŽASNÝCH DĚL, KTERÉ V MÍSTECH SVÉ EXISTENCE DODNES TĚŠÍ MÍSTNÍ FARNÍKY I NÁHODNÉ NÁVŠTĚVNÍKY. ALE BUĎME ADRESNÍ. JEDEN Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH OLTÁŘŮ BEKOVA ZÁVODU NALEZNEME VE FARNÍM KOSTELE SV. JAKUBA VĚTŠÍHO VE STAŇKOVĚ U DOMAŽLIC. POCHÁZÍ PRAVDĚPODOBNĚ Z ROKU 1913 A JAKO OCENĚNÍ ZA JEHO PRECIZNÍ PROVEDENÍ ZÍSKAL BOHUMIL BEK 4. ZÁŘÍ 1914 DIPLOM A ČESTNÉ ČLENSTVÍ V MARIÁNSKÉ DRUŽINĚ STAŇKOVSKÉ. S JEHO KRÁSOU SI NEZADÁ ANI HLAVNÍ OLTÁŘ Z ROKU 1928 V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE, TENTOKRÁT VE SLOVENSKÉ DĚDINĚ VIŠTUK NEDALEKO PEZINOKU. MENŠÍ, ALE NEMÉNĚ KRÁSNÉ OLTÁŘE NALEZNEME NAPŘ. V KOSTELE SV. VOJTĚCHA V DOLANECH NA PARDUBICKU, V KAPLÍCH SV. CYRILA A METODĚJE VE VELKÉ SKROVNICI U BRANDÝSA NAD ORLICÍ, SV. VÁCLAVA V KOZLOVĚ NEDALEKO LEDČE NAD SÁZAVOU ČI V MORAVSKÉM SULÍKOVĚ V KOSTELE SV. MAŘÍ MAGDALENY.
VEDLE JESLIČEK, OBRAZŮ KŘÍŽOVÝCH CEST ČI OLTÁŘŮ VYCHÁZELA Z KUTNOHORSKÉ DÍLNY I DALŠÍ PŘEKRÁSNÁ A MIMOŘÁDNÁ ŘEZBÁŘSKÁ A SOCHAŘSKÁ DÍLA – AŤ TO BYLY KAZATELNY, BOŽÍ HROBY, ZPOVĚDNICE A KŘTITELNICE I NESPOČETNÉ MNOŽSTVÍ NEJRŮZNĚJŠÍCH SOCH SVĚTCŮ A SVĚTIC. DNES SI MŮŽEME PROHLÉDNOUT ÚŽASNÉ KAZATELNY NAPŘ. V KOSTELE NANEBEVZETÍ PANNY MARIE V GRUNTĚ NA KOLÍNSKU NEBO V KOSTELE SV. MIKULÁŠE V POTVOROVĚ U PLZNĚ A OLTÁŘE BOŽÍHO HROBU V ARCIDĚKANSKÉM KOSTELE SV. JAKUBA STARŠÍHO V KUTNÉ HOŘE ČI VE FARNÍM KOSTELE SV. MIKULÁŠE V TVRDONICÍCH NA BŘECLAVSKU.
MIMO JEDNOTLIVÝCH A SPÍŠE KUSOVÝCH ZAKÁZEK ZÍSKALA FIRMA ZA ROKY SVÉ EXISTENCE I NABÍDKY NA REALIZACI CELKOVÉHO MOBILIÁŘE NĚKOLIKA KAPLÍ A KOSTELŮ. PROZATÍM ZNÁME POUZE ČÁST TAKOVÝCHTO POČINŮ. Z RŮZNÝCH ÚTRŽKOVITÝCH INFORMACÍ A TEXTOVÝCH ZPRÁV JE ALE ZŘEJMÉ, ŽE VELKÝCH ZAKÁZEK BYLO MNOHEM VÍCE, A TO JAK V ČESKÉ REPUBLICE, TAK I NA SLOVENSKU. TAM MŮŽEME ZMÍNIT NAPŘ. KOSTEL KRISTA KRÁLE Z ROKU 1935 V SUCHOHRADU (V BÝVALÉM DIMBURKU) NEDALEKO MALACEK, KTERÝ FIRMA ZAŘIZOVALA, JAK VYPLÝVÁ Z DESKY UMÍSTĚNÉ V KOSTELE, KOMPLETNĚ CELÝ. V ČECHÁCH LZE ZMÍNIT KOSTEL SV. VÁCLAVA VE VELKÝCH HAMRECH U TANVALDU, JEHOŽ ZÁKLADNÍ KÁMEN BYL POLOŽEN JIŽ V ROCE 1914, ALE DOKONČEN A VYSVĚCEN BYL AŽ V ROCE 1925. I ZDE PRAKTICKY VEŠKERÝ MOBILIÁŘ POCHÁZÍ Z BEKOVA ZÁVODU.
Z NĚKOLIKA POHLEDŮ BYLO VELICE ZAJÍMAVOU ZAKÁZKOU VYBAVENÍ KOSTELA SV. MARTINA V ČERVENÝCH JANOVICÍCH NA KUTNOHORSKU. NEJENŽE TO BYLO SNAD PRVNÍ VĚTŠÍ DÍLO BEKOVA ZÁVODU, ALE TAKÉ ZDE JMENOVITĚ ZNÁME ŘEZBÁŘE, KTEŘÍ SE NA VYBAVENÍ PODÍLELI, A ROVNĚŽ AUTORA NÁVRHŮ, PODLE KTERÝCH SE ZAKÁZKY REALIZOVALY. KOSTEL STOJÍ NA MÍSTĚ PŮVODNÍ GOTICKÉ STAVBY; V NOVOROMÁNSKÉM SLOHU JEJ V LETECH 1909 AŽ 1911 POSTAVIL STAVITEL ČENĚK DAJBYCH PODLE NÁVRHU MATĚJE KRCHA. INTERIÉR KOSTELA BYL VYTVÁŘEN V ROCE 1911. VĚTŠINU VEŠKERÉHO VNITŘNÍHO MOBILIÁŘE NAVRHL PROF. JAN KASTNER, SOCHAŘ, ŘEZBÁŘ A PEDAGOG. NA VYBAVENÍ KOSTELA SE PODÍLELO VÍCERO FIREM. HLAVNÍ OLTÁŘ SV. MARTINA, KAZATELNA A RELIÉFNÍ OBRAZY KŘÍŽOVÉ CESTY JSOU PRACÍ BEKOVA ZÁVODU. ZAJÍMAVOSTÍ JE, ŽE KŘÍŽOVOU CESTU ŘEZBOVAL FRANTIŠEK CHARVÁT, TEHDY JEŠTĚ ZAMĚSTNANEC BEKOVY FIRMY, POZDĚJI JEJÍ HLAVNÍ OBCHODNÍ KONKURENT. OBA POSTRANNÍ OLTÁŘE, PANNY MARIE A SV. VÁCLAVA, A TAKÉ OLTÁŘ BOŽÍHO HROBU, JSOU DÍLEM ŘEZBÁŘE ANTONÍNA HRABÁKA, MAJITELE TRUHLÁŘSTVÍ V KUTNÉ HOŘE. LAVICE VYROBIL DALŠÍ Z KUTNOHORSKÝCH ŘEZBÁŘŮ JAN NOVÁK. ZDA MĚL SAMOSTATNOU DÍLNU ČI NIKOLIV, A BYL NAPŘ. ZAMĚSTNANCEM BEKOVA ZÁVODU, SE ZJISTIT NEPODAŘILO, ALE V ADRESÁŘI MĚSTA SE K ROKU 1908 NEOBJEVUJE.
TŘICÁTÁ LÉTA MINULÉHO STOLETÍ BYLA, JAK JE VŠEOBECNĚ ZNÁMO, POSTIŽENA CELOSVĚTOVOU HOSPODÁŘSKOU KRIZÍ. ÚPADEK VÝROBY BYL ZNÁT NA KAŽDÉM KROKU A JE ZŘEJMÉ, ŽE SVÝM ZPŮSOBEM ZASÁHL I BEKŮV ZÁVOD. A PŘESTO PRÁVĚ TOTO NELEHKÉ OBDOBÍ PŘINÁŠÍ PRO MISTRA BEKA PRAVDĚPODOBNĚ JEHO NEJVÝRAZNĚJŠÍ TVŮRČÍ POČINY. JEHO FIRMA ZÍSKÁVÁ MIMOŘÁDNÉ ZAKÁZKY, KTERÝMI SE NAVŽDY ZAPISUJE DO HISTORIE SOCHAŘSKÉ A ŘEZBÁŘSKÉ UMĚLECKÉ TVORBY 20. STOLETÍ.
JEDNÁ SE O DVĚ UNIKÁTNÍ VENKOVNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY, DO NICHŽ MÁ BEKŮV ZÁVOD VYROBIT SOCHY V ŽIVOTNÍ VELIKOSTI. DVĚ MIMOŘÁDNÁ DÍLA, KTERÁ VE SVÉ DOBĚ NEMĚLA NA ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA OBDOBY. PRVNÍ OBJEDNÁVKA BYLA ADRESOVÁNA Z JEDNOHO Z NEJSTARŠÍCH POUTNÍCH MÍST NA SLOVENSKU – STAROBYLÉ MARIÁNKY U STUPAVY NEDALEKO HLAVNÍHO MĚSTA BRATISLAVY, DRUHÁ POTÉ PŘICHÁZÍ Z MORAVSKÝCH BOHUTIC, DĚDINY LEŽÍCÍ NEDALEKO MORAVSKÉHO KRUMLOVA.
V DOBĚ, KDY BEK ZÍSKÁVÁ PRVNÍ ZAKÁZKU, STOJÍ JIŽ V MARIATALSKÉM ÚDOLÍ ŘADA STAVEB Z OBDOBÍ BAROKA. VEDLE BAZILIKY MAJOR, ZASVĚCENÉ NAROZENÍ PANNY MARIE, A BÝVALÉHO KLÁŠTERA PAVLÍNŮ, TO JSOU JEŠTĚ KAPLE SV. ANNY, SVATÉ STUDNY A SV. FLORIÁNA, DÁLE ŠEST KAPLÍ MARIÁNSKÝCH A VÍCERO SAMOSTATNÝCH STATUÍ. V ROCE 1930, V ROCE 900. VÝROČÍ NALEZENÍ ZÁZRAČNÉ MARIÁNSKÉ SOŠKY, PROCHÁZÍ CELÉ POUTNÍ MÍSTO VELKÝMI STAVEBNÍMI ÚPRAVAMI, NA NICHŽ SE PODÍLEJÍ STARONOVÍ SPRÁVCI KLÁŠTERA – KONGREGACE BRATRŮ TĚŠITELŮ Z GETSEMAN. TI SE DO MARIÁNKY VRACEJÍ PO DLOUHÝCH LETECH V ROCE 1927. BEK ZAČÍNÁ PRÁCE NA TVORBĚ 50 SOCH V SRPNU ROKU 1932 A POSLEDNÍ ZASTAVENÍ PŘEDÁVÁ ZÁVOD V PRVNÍ POLOVINĚ ROKU 1936. CELÉ ÚŽASNÉ DÍLO JE UMÍSTĚNO DO NOVĚ POSTAVENÝCH KAPLÍ KŘÍŽOVÉ CESTY A SPOLEČNĚ ROVNĚŽ S NOVOU LURDSKOU JESKYNÍ JE SLAVNOSTNĚ VYSVĚCENO NA SVÁTEK PANNY MARIE 9. ZÁŘÍ 1936.
NA PODKLADĚ NOVĚ ZJIŠTĚNÝCH SKUTEČNOSTÍ JE ZŘEJMÉ, ŽE DRUHÁ ZAKÁZKA, TA DO MORAVSKÝCH BOHUTIC, JE OBJEDNÁNA AŽ PO DOKONČENÍ DÍLA V MARIÁNCE. ZDE JE URČITĚ NA MÍSTĚ SI ŘÍCI, PROČ VLASTNĚ V TÉTO VINAŘSKÉ DĚDINĚ, ZNÁMÉ ROVNĚŽ PĚSTOVÁNÍM MERUNĚK A PÁLENÍM VÝBORNÉ MERUŇKOVICE, VZNIKLA MYŠLENKA VYTVOŘENÍ TAK NEVŠEDNÍHO A ROZSÁHLÉHO DÍLA, JAKÝM BYLA KŘÍŽOVÁ CESTA SE SOCHAMI V ŽIVOTNÍ VELIKOSTI. SLOVENSKÁ MARIÁNKA MĚLA SVŮJ KLÁŠTER, POUTNÍ CHRÁM I DLOUHOU HISTORII POUTÍ. ALE CO BOHUTICE? ZDE JAKÁSI KRÁTKÁ POUTNÍ TRADICE SICE TAKÉ EXISTOVALA, ALE TO BYLO VŠE. AŽ PŘÍCHOD NOVÉHO FARÁŘE PÁTERA ANTONÍNA PRÁŠKA VŠECHNO ZMĚNIL.TENTO ENERGICKÝ, ZCESTOVALÝ A PODNIKATELSKÝMI GENY OBDAŘENÝ MUŽ SE VE DVACÁTÝCH LETECH ROZHODL VYTVOŘIT Z BOHUTIC NOVODOBÉ POUTNÍ MÍSTO. PO OSOBNÍ NÁVŠTĚVĚ FRANCOUZSKÝCH LURD JEHO MYŠLENKY DOZRÁLY AŽ DO SAMOTNÉ REALIZACE. V ROCE 70. VÝROČÍ ZJEVENÍ PANNY MARIE V LURDECH, V ROCE 1928, NECHÁVÁ NA OBECNÍM POZEMKU, NA KTERÉM JE I VHODNÝ SKALNÍ PŘEVIS, ZBUDOVAT LURDSKOU JESKYNI. TAK BYL UČINĚN PRVNÍ VELKÝ KROK K REALIZACI CELÉ VELKOLEPÉ MYŠLENKY. SPRÁVNOST UVAŽOVÁNÍ PÁTERA PRÁŠKA BYLA ROVNĚŽ POTVRZENA I OBROVSKÝM ZÁJMEM VĚŘÍCÍCH I LAICKÉ VEŘEJNOSTI JAK O LURDSKOU JESKYNI, TAK I O SAMOTNÉ POUTĚ, JEJICHŽ TRADICI PAN FARÁŘ ZALOŽIL. Z FINANČNÍCH DARŮ POUTNÍKŮ, KTERÉ SE VELICE RYCHLE NAVYŠOVALY, A TO NAPŘ. I DÍKY ZAKLÁDANÝM „FUNDACÍM“, MOHL VE 30. LETECH ZAKOUPIT OBECNÍ POZEMKY, NA KTERÝCH HODLAL POSTAVIT KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY.
JEŠTĚ V LOŇSKÉM ROCE JSME MOHLI JEN SPEKULOVAT, KDO FARÁŘI PRÁŠKOVI PORADIL OBRÁTIT SE DO KUTNÉ HORY A OSLOVIT ŘEZBÁŘE BOHUMILA BEKA. DNES JE Z NOVĚ OBJEVENÝCH MATERIÁLŮ MNOHEM REÁLNĚJŠÍ MYŠLENKA, ŽE PÁTER PRÁŠEK BYL SEZNÁMEN S BEKOVÝMI SOCHAMI STOJÍCÍMI JIŽ V POPISOVANÉ MARIÁNCE. ČASOVĚ NA SEBE VÝROBA OBOU ZAKÁZEK PLYNULE NAVAZUJE. CO NÁS JEŠTĚ VÍCE V NAŠEM NÁZORU UTVRZUJE, JE FAKT, ŽE PŮVODNĚ BYLY DO BOHUTIC OBJEDNÁNY „POUZE“ OBRAZY „VE VYSOKÉM RELIÉFU“ A NÁSLEDNĚ BYLA ZAKÁZKA ZMĚNĚNA NA SAMOSTATNĚ STOJÍCÍ SOCHY V ŽIVOTNÍ VELIKOSTI. JISTÉ JE TO, ŽE MEZI ROKY 1936 AŽ 1940 FIRMA VYROBILA 55 SOCH Z CEDROVÉHO DŘEVA DO 14 ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY. ZAŽEHLÝ CELOSVĚTOVÝ VÁLEČNÝ KONFLIKT VŠAK VEŠKERÉ SNY ANTONÍNA PRÁŠKA RÁZNĚ UŤAL. KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY, BYŤ MĚLY I STAVEBNÍ POVOLENÍ, SE JIŽ POSTAVIT NEPODAŘILO. DODANÉ BEKOVY SOCHY BYLY PROTO ULOŽENY V DŘEVĚNÉM PŘÍSTŘEŠKU U LURDSKÉ JESKYNĚ A TAM TAKÉ 27. ÚNORA 1944 POSVĚCENY APOŠTOLSKÝM MODLENÍM. V SEDMDESÁTÝCH LETECH BYLY PŘESTĚHOVÁNY DO KAPLE SV. MICHALA NA BOHUTICKÉM HŘBITOVĚ A V LETECH OSMDESÁTÝCH DO MÍSTNÍHO KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE. V ROCE 1991 PŘICHÁZÍ PRO VŠECHNY FARNÍKY V BOHUTICÍCH NEMILÁ ZPRÁVA. OLOMOUCKÉ ARCIBISKUPSTVÍ SOUHLASÍ S PŘEDÁNÍM CELÉHO SOCHAŘSKÉHO SOUBORU DO FARNOSTI ŽAROŠICE. TO SE SKUTEČNĚ STALO, ALE I ZDE MYŠLENKA ZBUDOVÁNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY BERE ZA SVÉ S ODCHODEM MÍSTNÍHO FARÁŘE DO JINÉ FARNOSTI. A TAK SE SOCHY STĚHUJÍ OPĚT JINAM. TENTOKRÁT NA ZAHRADU PREMONSTRÁTSKÉHO KLÁŠTERA V NOVÉ ŘÍŠI. NEBÝT OBROVSKÉHO ÚSILÍ A ENORMNÍ SNAHY BOHUTICKÝCH, ZVLÁŠTĚ PANÍ BLAŽENY NEDOMOVÉ A STAROSTY PANA PAVLA ŠTEFKY, ZÍSKAT SOCHY ZPĚT DO OBCE, CELÝ SOUBOR BY BYL DNES PRAVDĚPODOBNĚ NENÁVRATNĚ ZTRACEN. AŽ V ROCE 2007 SE SNAHY PODAŘILO NAPLNIT A SOCHY SE VRACEJÍ NA MÍSTO, KAM OD TŘICÁTÝCH LET 20. STOLETÍ NEPOCHYBNĚ PATŘÍ. DNES JE MŮŽE KAŽDÝ NÁVŠTĚVNÍK A ZÁJEMCE O NĚCO MIMOŘÁDNÉHO OBDIVOVAT V EXPOZICI KŘÍŽOVÉ CESTY KRÁSNÉHO RENESANČNÍHO ZÁMKU V BOHUTICÍCH.
DOSTÁVÁME SE NA POMYSLNÝ KONEC NAŠEHO PŘÍBĚHU O KUTNOHORSKÉM ŘEZBÁŘI BOHUMILU BEKOVI. PŘÍBĚHU O JEHO LETECH ŠKOLNÍCH A UČŇOVSKÝCH, ALE HLAVNĚ O LETECH, KTERÉ VĚNOVAL SVÉ MILOVANÉ FIRMĚ, SVÉ ŘEZBAŘINĚ A TAKÉ KUTNÉ HOŘE. UŠLI JSME S NÍM OD NAROZENÍ AŽ DO JEHO SMRTI CELKEM 72 LET. BOHUMIL BEK UMÍRÁ V KUTNÉ HOŘE DNE 7. ŘÍJNA 1951 A JE POHŘBEN DO RODINNÉ HROBKY NA MĚSTSKÉM HŘBITOVĚ VŠECH SVATÝCH.
ZDE BY MOHLO VLASTNĚ NAŠE VYPRÁVĚNÍ SKONČIT, ALE NEBYLO BY ZROVNA „FÉR“ NEZMÍNIT JEŠTĚ NĚKOLIK MALIČKOSTÍ. VŽDYŤ RODINNÝ I SPOLEČENSKÝ ŽIVOT ŘEZBÁŘSKÉHO MISTRA NEBYL URČITĚ NEZAJÍMAVÝ. SE SVOJÍ MILOVANOU ŽENOU ALOISIÍ MĚLI TŘI DĚTI; V ROCE 1905 SE JIM NARODILA DCERA LOJZIČKA, O TŘI ROKY POZDĚJI SYN BOHUMIL A V ROCE 1912 NEJMLADŠÍ DCERKA LÍDA.
JE POTŘEBA TAKÉ ZMÍNIT BEKOVU ÚČAST NA FRONTÁCH I. SVĚTOVÉ VÁLKY, KDY MUSEL OPUSTIT SVŮJ ZÁVOD A ČELIT VÁLEČNÉ VŘAVĚ.
PROTOŽE TO BYL ČLOVĚK VELICE SPOLEČENSKÝ A ČINORODÝ, KTERÝ MILOVAL HUDBU A ZPĚV, NELZE SE DIVIT, ŽE SPOUSTY VOLNÉHO ČASU VĚNOVAL I SVÉ NEJVĚTŠÍ ZÁLIBĚ – ČINNOSTI V PĚVECKÉM SPOLKU TYL. S NÍM SPOLUPRACOVAL JIŽ OD ROKU 1899, POZDĚJI SE STAL JEHO DLOUHOLETÝM PŘEDSEDOU A POTÉ PŘEDSEDOU ČESTNÝM.
DALO BY SE O DÍLE BOHUMILA BEKA I O JEHO FIRMĚ NAPSAT MNOHEM VÍCE. NECHCEME VŠAK PŘEDBÍHAT POKRAČUJÍCÍ STUDIUM PÍSEMNÝCH MATERIÁLŮ A NEJRŮZNĚJŠÍ LISTINNÉ A FOTOGRAFICKÉ DOKUMENTACE. CHCEME TAKÉ DÁLE PÁTRAT PO EXISTUJÍCÍCH UMĚLECKÝCH DÍLECH MISTRA BEKA, A TO JE VSKUTKU ÚKOL NA DELŠÍ ČASOVÉ OBDOBÍ. A TAK NA ÚPLNÝ ZÁVĚR NECHME RADĚJI PROMLUVIT DOBOVÝ TISK:
„STAROBYLÁ POVĚST O KUTNOHORSKU PŘIVÁBILA V ROCE 1898 MLADÉHO NADĚJNÉHO ŘEZBÁŘE. SNAHA UPLATNITI SVOJE NADÁNÍ A ZÍSKATI SI JMÉNO DOVEDNÉHO ŘEZBÁŘE, PROJEVILA SE TOUHOU PO OSAMOSTATNĚNÍ. PROTO V ROCE 1909 VRACÍ SE OPĚT DO KUTNÉ HORY A ZAŘIZUJE SI VLASTNÍ DÍLNU, KTERÁ ZÁHY SVÝMI PRACEMI STÁVÁ SE POZORUHODNOU, NEJEN V MÍSTĚ A V OKOLÍ, ALE V CELÉM ÚZEMÍ STÁTNÍM I ZA JEHO HRANICEMI. DNES, PO DVACETI LETECH, LZE VYSLOVIT JEN SLOVA UZNÁNÍ. TAKOVÝCH DÍLEN JE OPRAVDU MÁLO. VŠUDE ČIŠÍ BEZNÁROČNÁ, NADŠENÁ LÁSKA K UMĚNÍ. TAKOVÉ DÍLNY JISTĚ SLUŠÍ STAROBYLÉ KUTNÉ HOŘE, PŘISPÍVAJÍ K DOBRÉ POVĚSTI MĚSTA, UMĚNÍM ŘEZBÁŘSKÝM DÁVNO PROSLULÉHO. BYLO BY SI PŘÁTI, BY I PŘÍSLUŠNÉ INSTANCE ÚŘEDNÍ VĚNOVALY VÍCE ZÁJMU A POZORNOSTI VÝVINU UMĚLECKÝCH ŘEMESEL NAŠEHO ČESKÉHO VENKOVA, A ZA DNEŠNÍ DOBY MATERIALISMU HLEDĚLY TAKOVÉ OJEDINĚLÉ SNAHY MISTRŮ CO NEJVÍCE PODPOŘITI“. NÁRODNÍ LISTY 1929